10 C 300/2021-25 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 15.7.2021 domáhala toho, aby soud svým rozhodnutím uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 2 835 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, vznikl mu tak povinnost hradit televizní poplatek dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových televizních poplatcích. Žalovaná částka představuje neuhrazený poplatek za období říjen 2018 až květen 2020 a srpen 2020 ve výši 21 x 135 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo prokázáno, že v červenci 2013 se žalovaný přihlásil službou SIPO pod [číslo] jako poplatník televizního poplatku. Dopisem ze dne 27.11.2020 a 29.1.2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k neprodlené úhradě dluhu ve výši 2 835 Kč s úrokem ve výši 325,59 Kč. Z výpisu detailu dluhu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil televizní poplatek za období říjen 2018 až květen 2020 a srpen 2020 ve výši 21 x 135 Kč. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně a proto jí vyhověl. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle z.č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle ustanovení § 7 odst. 1, 2, 3 uvedeného zákona poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 7. Podle ustanovení § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Podle ustanovení § 3 odst. 2 uvedeného zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 9. Žalovaný je držitelem televizního přijímače a ani přes výzvu žalobkyně neuhradil zákonný poplatek za televizní přijímač ve výši 135 Kč měsíčně, za období říjen 2018 až květen 2020 a srpen 2020 ve výši 21 x 135 Kč. 10. Podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle uvedeného ustanovení přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení od prvního dne prodlení žalovaného s plněním dluhu, tedy od každého šestnáctého dne příslušného kalendářního dlužního měsíce. Úroky jsou ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok je kapitalizovaný ke dni podání žaloby dne 15.7.2021 dle žalobního návrhu (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Částka 600 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 400 Kč, dále odměnu za 2 právní úkony žalobce (sepis žaloby a sepis upomínky) ve výši 2 x 100 Kč, dle § 151 odst. 3 o.s.ř, když žalobkyně je ve věci úspěšný účastník, přičemž výše odměny je stanovena vyhláškou č. 254/2015 Sb., ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobcem v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se obdobných nároků. V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, výši žalované částky popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují řízení vedená žalobkyní u tohoto soudu. 12. Soud postupoval jako by byla žalobkyně ve věci nezastoupený účastník, když neshledal náklady související se zastoupením žalobkyně advokátem účelně vynaloženými, když v otázce jejího účastenství v občanském soudním řízení je na ni třeba v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3344/12 klást srovnatelné nároky jako na stát a jeho orgány. 13. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 14. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.