10 C 53/2022-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 31.1.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 094,48 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne 28.10.2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný dluh řádně nesplácel. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 4 094,48 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, věřitel postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou ze dne 20.1.2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy bylo zjištěno, že dne 28.10.2018 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], smlouvu [číslo] o úvěru na částku ve výši 6 000 Kč, s tím, že uhradí věřiteli zpět částku ve výši 10 617 Kč ve splátkách ve výši 236 Kč týdně po dobu 45 týdnů se splatností od podpisu smlouvy. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. Ve smlouvě je smluveno v článku 9.1., že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky. Dopisem ze dne 20.1.2020 věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 28.1.2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o půjčce. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 20.1.2020. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když smluvní vztah mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byl uzavřen po 1.1.2014. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a ve výroku I rozsudku jí vyhověl. 6. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, resp. o úvěru, zavázali se tak respektovat veškerá práva a povinnosti, které z těchto smlouvy vyplývaly. Věřitel žalovanému poskytl finanční částku ve výši 6 000 Kč, za cenu ve výši 4 617 Kč, žalovaný však tuto částku řádně nesplácel a porušil tak smluvní podmínky, úvěr byl splatný po uplynutí 45 týdnů, měl být splácen od podpisu smlouvy, žalovaný dluh nesplácel, a byl tedy vyčíslen do výše žalované částky, když měl dle smlouvy uhradit částku ve výši 10 617 Kč. Žalobkyně žaluje dlužnou jistinu ve výši ve výši 6 000 Kč a dlužný úrok za poskytnutí půjčky ve výši 4 094,48 Kč. Smluvený označený poplatek z úvěru ve výši 4 617 Kč je v daném případě úrokem z úvěru, z něhož žalobce žaluje částku ve výši 4 094,48 Kč. Jedná se o cenu úvěru, za níž byla žalovanému částka ve výši 6 000 Kč poskytnuta. Označení poplatek ve smlouvě tak není přesným označením smyslu dané částky, když se ve skutečnosti jedná o cenu úvěru, tedy o úrok z úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani přes upomínku žalobkyně ze dne 28.1.2021. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. 9. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč a dlužný úrok z úvěru ve výši 4 094,48 Kč. Dále soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 o.z. úrok z prodlení z dlužné jistiny od 27.2.2019 (den následující po splatnosti následující splátky po poslední splátce uhrazené žalovaným) do 20.1.2020, tedy do postoupení dluhu, ve výši 533 Kč a dále od 21.1.2020 do zaplacení. Úroky jsou ve výši dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb. 10. Ve výroku II rozsudku soud zamítl žalobu co do úroku z úvěru ve výši 29% ročně za období od postoupení pohledávky do zaplacení, a to s odkazem na ustanovení článku 9.1. smlouvy, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky. Soud tak nepřiznal žalobkyni úrok z úvěru po skončení smluvního vztahu. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci pouze nepatrně neúspěšná. Částka 2 070,50 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 800 Kč, dále dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 2 právní úkony právního zástupce žalobkyně (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 2 x 300 Kč = 600 Kč, odměnu za jednoduchou předžalobní výzvu ve výši 150 Kč, DPH z této odměny ve výši 157,50 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů výši 63 Kč. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení právního zástupce žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobcem v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se postoupených nároků ze smluv o půjčkách uzavřených na straně společností [právnická osoba] V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená u zdejšího soudu. 12. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 13. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.