119 C 15/2022-33 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 20. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 39 129,58 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje nezaplacené vodné a stočné za dodávky vody do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo] a odvádění odpadních vod z uvedeného místa v období od 9. 3. 2018 do 23. 7. 2019. Vodu žalobkyně dodávala žalovanému a odpadní vody odváděla na základě smlouvy ze dne 19. 11. 2015 a vodné a stočné za uvedené období pak vyúčtovala žalovanému fakturou ze dne 6. 5. 2019 [číslo] se splatností do 23. 5. 2019 a fakturou ze dne 5. 8. 2019 [číslo] se splatností dne 22. 8. 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Ze smlouvy o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne 19. 11. 2015 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo], vodu z veřejného vodovodu a odvádět z tohoto místa odpadní vody. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, byly sjednány měsíční zálohy na vodné a stočné. Z cenového výměru CV [číslo] a CV [číslo] bylo zjištěno, že cena vodného od 1. 1. 2018 činila 43,46 Kč/m3 a stočného 42,34 Kč/m3 a cena vodného od 1. 1. 2019 činila 44,23 Kč/m3 a stočného 42,34 Kč/m3. Z faktury [číslo] ze dne 6. 5. 2019 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyúčtovala žalovanému vodné a stočné týkající se odběrného místa za dobu od 9. 3. 2018 do 2. 5. 2019 částkou 37 649 Kč se splatností do 23. 5. 2019. Na tuto fakturu žalovaný uhradil dne 28. 4. 2020 částku ve výši 463,81 Kč, dne 22. 5. 2020 částku ve výši 1 482,72 Kč, dne 30. 6. 2020 částku ve výši 449,27 Kč, dne 30. 7. 2020 částku ve výši 850,53 Kč, dne 31. 8. 2020 částku ve výši 3 168,37 Kč a dne 1. 10. 2020 částku ve výši 1 482,72 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 5. 8. 2019 bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyúčtovala žalovanému vodné a stočné týkající se odběrného místa za dobu od 3. 5. 2019 do 23. 7. 2019 částkou 9 358 Kč se splatností do 22. 8. 2019. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 12. 2021 a dokladu o doručení soud zjistil, že touto žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení do té doby dlužné částky 39 129,58 Kč s odkazem na zmíněné faktury. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému vodu a odvádět odpadní vody, žalovaný se zavázal platit zálohy a zaplatit vodné a stočné po doručení platebního dokladu. V době od 9. 3. 2018 do 23. 7. 2019 žalobkyně dodávala žalovanému do sjednaného odběrného místa pitnou vodu a odváděla odpadní vody a vodné a stočné mu vyúčtovala částkou v celkové výši 47 007 Kč. Žalovaný však vyúčtované vodné a stočné žalobkyni zcela nezaplatil, když uhradil pouze 7 877,42 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení § 8 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. zákona o vodovodech a kanalizacích a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný si u žalobkyně objednal dodávku vody a odvádění odpadních vod, žalobkyně mu tyto služby v období od 9. 3. 2018 do 23. 7. 2019 poskytovala, avšak žalovaný vyúčtované vodné a stočné zcela nezaplatil. Proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 129,58 Kč odpovídající ceně vodného a stočného v předmětném období. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktur, kterými byla žalovanému vyúčtována cena vodného a stočného do zaplacení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 957 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s předžalobní výzvou a podáním žaloby ve výši 200 Kč určenou dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.