17 C 254/2021-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení shora uvedené částky včetně příslušenství, představující vynaložené náklady žalobce za použití služebního vozidla při eskortě žalovaného do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice [obec] dne 12. 9. 2020, které žalobce vyčíslil dne 5. 1. 2021 a žalovaného marně vyzval k úhradě podáním ze dne 11. 1. 2021, se splatností do 25. 1. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listiny nazvané Záznam protialkoholní záchytné stanice soud zjistil, že dne 12. 9. 2020 byl žalovaný převezen Policií ČR do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice [obec], když se toho dne v ebrietě dopustil přestupkového jednání. Provedenou dechovou zkouškou mu byla naměřena hodnota 2,74‰ alkoholu. Z listiny nazvané Vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla při eskortě osob do protialkoholní záchytné stanice ze dne 5. 1. 2021 soud dále zjistil, že žalobce k uvedenému převozu žalovaného požil služební dopravní prostředek ŠKODA OCTAVIA 2,0 KOMBI druh pohonných hmot: N95. Ujeto bylo 65 km, sazba základní náhrady za 1 km jízdy činila 4,2 Kč, celková cena 273 Kč. Dle ustanovení § 4 vyhl. č. 358/2019 Sb. průměrná cena pohonných hmot: průměrná spotřeba PHM uvedeného vozidla činila 6,6 1/100 km, průměrná cena PHM 32 Kč, celková cena 137,30 Kč. Celkově činily náklady 410 Kč. Z výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 1. 2021 konečně soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k neprodlenému zaplacení částky 410 Kč nejpozději do dne 25. 1. 2021. Z vrácené dodejky je zřejmé, že zásilka byla žalovanému uložena na poště dne 13. 1. 2021 a posléze jako nedoručená vrácena zpět žalobci. 5. Dle ustanovení § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve znění změn a doplňků prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na dopravu vyšetřovaná osoba. 6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť u žalovaného byla po provedení eskorty do Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice [obec] prokázána přítomnost alkoholu a je tedy povinen nahradit žalobci vyčíslené náklady na převoz - za použití služebního vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud. Vedle dlužné částky je pak žalovaný povinen žalobci uhradit i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po uplynutí stanovené lhůty splatnosti dluhu (tj. od 26. 1. 2021). 8. Nákladový výrok se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci zcela úspěšnému žalobci soud přiznal paušální náhradu ve výši 200 Kč za provedení 2 úkonů (zpracování dat a zaslání výzvy k plnění a zpracování žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb. 9. Žalobce je v řízení osvobozen od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., ve znění účinném v době zahájení řízení). Protože soud žalobě vyhověl, uložil povinnost zaplatit soudní poplatek žalovanému, na kterého přechází poplatková povinnost dle ustanovení § 2 odst. 3 cit. zákona, a to ve výši 400 Kč.