17 C 302/2022-22 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky včetně příslušenství, když dle jeho tvrzení měla tato pohledávka vzniknout tím, že žalovaná jako držitel televizního přijímače, neplatila poplatky za příjem televizního signálu v období měsíců červenec 2020 – květen 2021 ve výši 135 Kč měsíčně. 3. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila. 4. Ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaná je zařazena do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky od 31. 8. 2016. Přes upomínání a výzvy žalobce, žalovaná neuhradila televizní poplatky splatné v období měsíců červenec 2020 – květen 2021. Za celkem 17 nezaplacených měsíčních televizních poplatků činí tyto 1 485 Kč (11 x 135 Kč). 6. Tato zjištění zůstala nesporná. 7. Právní posouzení vychází ze zák. č. 348/2005 Sb. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně jí vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nesplnila svou povinnost včas a řádně tento poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za období měsíců červenec 2020 - květen 2021 uhradit. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalované kromě tohoto poplatku také úrok z prodlení v zákonné výši od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. ke dni 19. 7. 2022, celkem ve výši 184,82 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč, vyplývající z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022 uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] 9. Důsledně tomu soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl. 10. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a náhradě hotových výdajů za dva úkony (zpracování dat a zaslání výzvy k plnění a zpracování žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč. K přiznané náhradě nákladů řízení soud blíže uvádí, že neshledal náklady související se zastoupením žalobce advokátem účelně vynaloženými, když v otázce jeho účastenství v občanském soudním řízení je na něj třeba v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3344/12 klást srovnatelné nároky jako na stát a jeho orgány. 12. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.