17 C 323/2021-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částky [částka] s tím, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitel žalované poukázal na uživatelský účet, ke kterému měla pomocí vlastního hesla přístup jen ona, dne [datum] částku [částka]. Poskytnutou částku žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti ([datum]) nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] původní věřitel postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na společnost žalobce. Vedle částky [částka] se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: právní předchůdce žalobce a původní věřitel společnost [právnická osoba] se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě původní věřitel dne [datum] žalované poskytl částku [částka], kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne [datum] nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na společnost žalobce, což bylo žalované dopisem původního věřitele ze dne [datum] oznámeno. Dopisem z téhož dne byla žalovaná následně vyzvána k úhradě dluhu. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou (právní předchůdce žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou měla vrátit do [datum]. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobce postoupena v souladu s ustanovením § 1879 o. z. 8. Konečně žalobce požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě i v této části vyhověl. 9. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši [částka] a nákladech právního zastoupení advokátem [částka] včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši [částka] (za 3 úkony právní služby po [částka]), 3 režijní paušály ve výši [částka] + 21% DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. 11. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.