19 C 183/2022-22 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se svou žalobou doručenou Okresnímu soudu v Teplicích dne 9. 6. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt ve výroku I. tohoto rozhodnutí specifikovaný. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako člen žalobce užívá uvedený byt na základě nájemní smlouvy ze dne 19. 6. 2019. Vlastníkem bytu je žalobce. Žalovaný byl rozhodnutím ze dne 24. 2. 2022 z družstva vyloučen. Žalovaný proti tomuto rozhodnutí nepodal námitky a společně s členstvím zanikl žalovanému i nájem bytu. Žalovaný však i přes výzvu k předání a vyklizení bytu ze dne 3. 5. 2022 byt žalobci nepředal. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je vlastníkem domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] [část obce], zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u [obec]. Dne 19. 6. 2019 převedl [jméno] [příjmení] členská práva a povinnosti na žalovaného a téhož dne uzavřel žalobce jako pronajímatel se žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu [číslo] o velikosti 2+0 nacházející se v 1. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] bez určení doby užívání. Rozhodnutím představenstva žalobce ze dne 20. 12. 2021 byla žalovanému dána výstraha před vyloučením z družstva pro porušení povinností člena, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 20. 12. 2021, který osobně převzal dne 4. 1. 2022. Rozhodnutím žalobce ze dne 24. 2. 2022 byl žalovaný vyloučen z členství v družstvu, o čemž byl vyrozuměn dopisem ze dne 24. 2. 2022, v němž byl poučen o možnosti podat proti rozhodnutí o vyloučení námitky do 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení. Dopis byl žalovanému uložen u České pošty, s. p., přičemž žalovaný si jej v úložní lhůtě nevyzvedl a zásilka tak byla vrácena odesílateli zpět dne 29. 3. 2022. Tímto okamžikem se dle stanov žalobce považuje písemnost za doručenou. Podle ustanovení § 1042 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva k bytu specifikovanému ve výroku I. tohoto rozsudku bez určení doby trvání nájmu. Nájem bytu však zanikl rozhodnutím žalobce o vyloučení žalovaného z členství v družstvu. V současné době žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, bez souhlasu vlastníka, a proto je povinen byt vyklidit. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu plně úspěšný. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 4 500 Kč určenou dle § 9 odst. 1, § 7 bod. 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 1 134 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř., když zástupkyně žalobce je plátcem této daně. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.