19 C 213/2022-41 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 19. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 18 976,60 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalované vůči žalobkyni vzniklý v důsledku nezaplacení ceny odebrané elektřiny a plynu, dodaných žalobkyní žalované v období od 12. 10. 2020 do 22. 4. 2021 (plyn v odběrném místě [adresa žalované]), v období od 15. 10. 2020 do 21. 4. 2021 (elektřina v odběrném místě [adresa žalované]), v období od 23. 4. 2021 do 14. 9. 2021 (plyn v odběrném místě [adresa žalované]), v období od 15. 4. 2021 do 9. 9. 2021 (elektřina v odběrném místě [adresa žalované]) a poplatky za upomínky, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23. 9. 2020 a ze dne 13. 4. 2021, resp. smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 23. 9. 2020 a ze dne 13. 4. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná si u žalobkyně objednala dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně do uvedeného místa elektrickou energii dodávala také v období od 15. 10. 2020 do 21. 4. 2021, ale žalovaná za elektřinu odebranou v uvedeném období v ceně 5 133,56 Kč nezaplatila. Cenu odebrané elektřiny jí žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 30. 4. 2021 [číslo] splatnou dne 14. 5. 2021. Dále si žalovaná u žalobkyně objednala dodávku plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně do uvedeného místa plyn dodávala také v období od 12. 10. 2020 do 22. 4. 2021, ale žalovaná za plyn odebraný v uvedeném období v celkové ceně 6 916,29 Kč nezaplatila. Cenu odebraného plynu jí žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 28. 4. 2021 [číslo] splatnou dne 12. 5. 2021. Žalovaná si u žalobkyně objednala dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně do uvedeného místa elektrickou energii dodávala také v období od 15. 4. 2021 do 9. 9. 2021, ale žalovaná za elektřinu odebranou v uvedeném období v ceně 936,44 Kč nezaplatila. Cenu odebrané elektřiny jí žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 22. 9. 2021 [číslo] splatnou dne 6. 10. 2021. Dále si žalovaná u žalobkyně objednala dodávku plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně do uvedeného místa plyn dodávala také v období od 23. 4. 2021 do 13. 5. 2021, ale žalovaná za plyn odebraný v uvedeném období v celkové ceně 3 112,70 Kč nezaplatila. Cenu odebraného plynu jí žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 10. 6. 2021 [číslo] splatnou dne 24. 6. 2021. Žalobkyně do uvedeného místa plyn dodávala také v období od 14. 5. 2021 do 14. 9. 2021, ale žalovaná za plyn odebraný v uvedeném období v ceně 2 157,61 Kč nezaplatila. Cenu odebraného plynu jí žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 28. 9. 2021 [číslo] splatnou dne 12. 10. 2021. Stejně tak žalobkyni nezaplatila ani poplatky za upomínky. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je, pokud jde o nezaplacenou kupní cenu, důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byly uzavřeny kupní smlouvy, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (elektřinu a plyn), ale žalovaná své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostála. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 18 976,60 Kč odpovídající součtu nezaplacených kupních cen elektřiny a plynu. Pokud jde o poplatky za upomínky v celkové výši 720 Kč (3x 240 Kč), soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013, kdy ujednání o poplatcích považuje soud za neplatné, když povinnost k jejich zaplacení byla zakotvena pouze ve Všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně a nebyla obsahem samotné smlouvy uzavřené s žalovanou. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, kterými byla žalované vyúčtována cena odebrané elektřiny a plynu, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu převážný úspěch. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.