19 C 254/2022-43 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 24. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 6 531 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky ze dne 27. 10. 2020, č. G000202, na základě které byly žalované žalobkyní dodávány elektřina a plyn do odběrného místa [anonymizována tři slova], [obec] pro potřeby domácnosti. Žalovaná měla za dodávku elektřiny a plynu v období od 25. 11. 2020 do 3. 3. 2021 uhradit žalobkyni částku ve výši 24 005 Kč, kterou však zcela neuhradila, a v období od 4. 3. 2021 do 22. 6. 2021 uhradit žalobkyni částku ve výši 3 319 Kč. Stejně tak měla žalobkyni uhradit poplatek za přerušení/ukončení dodávky do odběrného místa a poplatek za upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu na dodávku elektřiny a plynu dne 27. 10. 2020, č. G000202 pro odběrné místo [anonymizována tři slova], [obec]. Za realizovaný odběr elektřiny a plynu v období od 25. 11.2020 do 3. 3. 2021 byla žalované žalobkyní vystavena faktura [číslo] ze dne 9. 3. 2021 se splatností dne 19. 3. 2021 ve výši 24 005 Kč a za realizovaný odběr elektřiny a plynu v období od 4. 3. 2021 do 22. 6. 2021 byla žalované žalobkyní vystavena faktura [číslo] ze dne 25. 6. 2021 se splatností dne 5. 7. 2021 ve výši 3 319 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni dne 26. 3. 2021 částku ve výši 10 000 Kč, dne 3. 5. 2021 částku ve výši 5 000 Kč, dne 19. 5. 2021 částku ve výši 5 000 Kč a dne 24. 7. 2021 částku ve výši 2 000 Kč Tyto částky byly započteny na fakturu dříve splatnou. Stejně tak žalobkyně vyúčtovala žalované dne 9. 7. 2021 poplatek za odpojení ve výši 1 107 Kč a dne 20. 7. 2021 poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je, pokud jde o nezaplacenou kupní cenu elektřiny a plynu, důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (elektřinu a plyn), ale žalovaná své povinnosti zaplatit kupní cenu zcela nedostála. Proto soud v tomto rozsahu žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 5 324 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceny elektřiny a plynu. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky v celkové výši 1 207 Kč. Částka představuje požadované poplatky za odpojení a za odeslanou upomínku. Poplatky nebyly účastníky sjednány v samotné smlouvě, ale povinnost žalované k jejich zaplacení i jejich výše jsou zakotveny ve Všeobecných obchodních podmínkách. Takovýto způsob sjednání poplatků soud považuje v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný, a proto žalobu v uvedené části včetně příslušných úroků z prodlení výrokem II. rozsudku zamítl. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, kterými byla žalované vyúčtována cena odebrané elektřiny a plynu, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za dva v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby v celkové výši 3 000 Kč určené dle § 7 bod 4., § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), vyhl. č. 177/1996 Sb., za jeden v řízení učiněný úkon, a to jednoduchou výzvu k plnění ve výši 750 Kč určený dle § 7 bod 4., § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 976,50 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Protože však žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 81,5% a neúspěšná v rozsahu 18,5%, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení v rozsahu 63%, t. j. v částce 3 797 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.