19 C 255/2022-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 15. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s tím, že uvedená částka představuje doúčtovanou slevu za koncové zařízení, poskytnuté žalované, a to na základě Smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 12. 3. 2021. Žalovaná neuhradila vyúčtování za poskytnuté služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly. Žalobkyně poskytla žalované koncové zařízení s podmíněnou slevou, kterou byla žalovaná žalobkyni při porušení smluvních povinností povinna vrátit. Tuto však žalobkyni nevrátila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli dne 11. 3. 2021 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které si žalovaná mimo jiné od žalobkyně koupila koncové zařízení Nokia 2.4 – šedý. Žalobkyně poskytla žalované toto koncové zařízení s podmíněnou slevou ve výši 2 000 Kč. Žalovaná přestala plnit povinnosti vyplývající jí ze smlouvy, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalovaná nevrátila žalobkyni slevu poskytnutou na koncové zařízení, kterou byla povinna vrátit v případě porušení smluvních povinností a kterou jí žalobkyně vyúčtovala vrubopisem [číslo] ze dne 3. 8. 2021, splatným dne 17. 8. 2021. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřely účastnickou smlouvu spolu s kupní smlouvou. Žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (koncové zařízení Nokia 2.4 – šedý), ale žalovaná své povinnosti doplatit kupní cenu v případě porušení smluvních povinností nedostála. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč. 6. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti vrubopisu, kterým byla žalované doúčtována cena koncového zařízení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě jde o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.