19 C 321/2021-32 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 3. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 5 559 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vůči žalobkyni vzniklý v důsledku nezaplacení ceny odebrané elektřiny, dodané žalobkyní žalované do odběrného místa [obec a číslo] v období od 7. 5. 2020 do 10. 12. 2020 a poplatky za odeslané upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný si u žalobkyně objednal dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [obec a číslo]. Ve smlouvě si účastníci sjednali mimo jiné poplatek za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění povinnosti ve výši 100 Kč. Žalobkyně do uvedeného místa elektřinu dodávala v období od 7. 5. 2020 do 10. 12. 2020, ale žalovaný za elektřinu odebranou v uvedeném období nezaplatil. Cenu odebrané elektřiny mu žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 15. 12. 2020 [číslo] splatnou dne 29. 12. 2020 na částku ve výši 5 459 Kč. Dále žalovanému vyúčtovala upomínku fakturou ze dne 18. 1. 2021 [číslo] splatnou dne 1. 2. 2021 na částku 100 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřina), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 5 559 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceny elektřiny a zaslané upomínky. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována cena odebrané elektřiny, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.