19 C 322/2021-49 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 24. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 3 516 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vůči žalobkyni vzniklý v důsledku nezaplacení ceny odebrané elektřiny, dodané právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) žalovanému do odběrného místa [adresa žalovaného], v období od 20. 3. 2018 do 18. 5. 2019. Pohledávka za žalovaným byla dne 13. 10. 2017 postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný si u právní předchůdkyně žalobkyně objednal dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Právní předchůdkyně žalobkyně do uvedeného místa elektrickou energii dodávala také v období od 20. 3. 2018 do 18. 5. 2019, ale žalovaný za elektřinu odebranou v uvedeném období v celkové ceně 3 516 Kč nezaplatil. Cena odebrané elektřiny mu byla vyúčtována fakturou ve výši 2 815 Kč ze dne 18. 3. 2019 [číslo] splatnou dne 1. 4. 2019 a fakturou ve výši 701 Kč ze dne 6. 6. 2019 [číslo] splatnou dne 20. 6. 2019 [právnická osoba] za žalovaným byla dne 13. 10. 2017 postoupena žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 3 516 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceny elektřiny. 6. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, kterými byla žalovanému vyúčtována cena odebrané elektřiny, do zaplacení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť v daném případě jde o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.