19 C 325/2022-32 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 26. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 6 343,85 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 12. 2018, na základě které byla žalovanému žalobkyní dodávána elektřina do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] pro potřeby domácnosti. Žalovaný měl za dodávku elektřiny v období od 30. 6. 2020 do 21. 5. 2021 uhradit žalobkyni cenu odebrané elektřiny. Dále měl žalobkyni zaplatit smluvní pokutu za prodlení s úhradou plateb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu na dodávku elektřiny dne 10. 12. 2018 pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Účastníci si v předmětné smlouvě v odstavci„ ostatní ujednání“ ujednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou. Za realizovaný odběr elektřiny v období od 30. 6. 2020 do 21. 5. 2021 byla žalovanému žalobkyní vystavena faktura VS [číslo] ze dne 1. 6. 2021 se splatností dne 21. 6. 2021 ve výši 6 243,85 Kč. Stejně tak žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč fakturou VS [číslo] ze dne 7. 7. 2021. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2048, § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostál. Pro případ prodlení s platbou si účastníci sjednali ve smlouvě smluvní pokutu. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 6 343,85 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceně elektřiny a smluvní pokuty. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována cena odebrané elektřiny do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta v celkové výši 600 Kč za tři učiněné úkony (přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.