19 C 333/2021-33 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 27. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 20 308,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jako neuhrazenou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] v období od 28. 1. 2021 do 12. 4. 2021 a neuhrazené náklady související se zjištěním neoprávněného odběru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z výzvy k narovnání bezesmluvního vztahu ze dne 29. 1. 2021 a ze dne 15. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s vybraným dodavatelem elektřiny, nebo k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny s vybraným dodavatelem elektřiny a současně k uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy s žalobkyní, když na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] evidovala ke dni 28. 1. 2021 od dodavatele elektřiny [právnická osoba] žádost na ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. Z plné moci ze dne 12. 5. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně udělila plnou moc společnosti [právnická osoba] mimo jiné k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání ve smyslu ustanovení § 51-53 energetického zákona, včetně zamezení jejich pokračování. Z obsahu protokolu ze dne 12. 4. 2021 bylo zjištěno, že na adrese místa spotřeby [ulice a číslo], [obec] bylo řádnou kontrolou zjištěno, že na elektroměrové desce se nachází elektroměr výrobní [číslo] přestože na tomto odběrném místě byla v minulosti ukončena smlouva k odběru elektřiny. Při pokusu o dřívější demontáž byl elektroměr nepřístupný. V době kontroly byl elektroměr po ověření stavu odměrného místa demontován, na místo byla namontována krabička KP 01 a opatřena oranžovou plombou. Odběrné místo bylo překontrolováno. Zákazník nebyl kontrole přítomen. Z oznámení ze dne 12. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému výsledek kontroly jeho odběrného místa na adrese [adresa], včetně uvedení zjištěných stavů elektroměru T1 – [číslo] kWh a T2 – [číslo] kWh. Z obsahu výpočtu celkové náhrady škody byl zjištěn způsob výpočtu a výše škody za neoprávněný odběr elektřiny (množství neoprávněně odebrané elektřiny [číslo] kWh x 5, [číslo] Kč/kWh ve výši 8 902,10 Kč, vyčíslení rozdílu plateb za skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši 132,88 Kč a nákladů na zjištění škody ve výši 11 273,57 Kč). Z oznámení ze dne 14. 4. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o výsledcích kontroly na odběrném místě dne 12. 4. 2021, sdělila mu, že zjištěné skutečnosti vyhodnotila jako neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona a současně mu sdělila výši náhrady škody. Z faktury [číslo] ze dne 19. 4. 2021 a z upomínek bylo zjištěno, že žalobkyně vyčíslila škodu za neoprávněný odběr elektřiny částkou ve výši 20 308,55 Kč, kterou žalovaný přes výzvu nezaplatil. 5. Soud věc právně posoudil dle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) a podle vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elktřiny. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odst. 3 téhož ustanovení, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 6. K základním předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu patří protiprávní úkon (protiprávní jednání), vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody (tzv. kausální nexus) a zavinění s tím, že tyto podmínky musí být splněny současně. Právní teorie i soudní praxe pak první z označených předpokladů, tedy protiprávní úkon, standardně vykládá jako projev lidské vůle, který je v rozporu s objektivním právem, přitom není rozhodné, vyplývá-li porušená právní povinnost ze smlouvy nebo jde-li o povinnost mimosmluvní, tedy zákonnou. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Za skutečnou škodu na věci je pak nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Příčinná souvislost je dána tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce; protiprávní úkon je okolností (příčinou), bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Jsou-li splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji uhradit, je-li to možné a účelné a požádá-li o to poškozený, uvedením v předešlý stav, jinak se škoda hradí v penězích. V případě neoprávněného odběru pokud jde o zavinění, vychází se z ustáleného výkladu, podle něhož je povinnost odběratele k náhradě škody povinností, pro jejíž vznik je irelevantní, zda odběratel neoprávněný odběr zavinil. Také výše náhrad škody za neoprávněný odběr se neposuzuje z hlediska obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle právního předpisu, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 32 Odo 1102/2006 a sp. zn. 33 Odo 939/2004). 7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Soud má za prokázané, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu neoprávněným odběrem elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], kterou žalobkyně řádně vyčíslila (rozdíl stavu elektroměru na odběrném místě zjištěný ke dni ukončení dodávky elektřiny a ke dni demontáže elektroměru pracovníky společnosti [právnická osoba]), když při způsobu neoprávněného odběru je nerozhodné, zda odběratel, tedy žalovaný, o tomto neoprávněném odebírání věděl. Bylo-li zjištěno, že na odběrném místě, ke kterému byla ukončena smlouva o dodávkách elektřiny, byla odebírána elektřina, pak jde o neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. a) zákona. Žalobkyni pak přísluší právo na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem, jejíž výpočet stanoví vyhláška č. 359/2020 Sb. (§ 51 odst. 2 zákona). Odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr dle skutkové podstaty ust. § 51 odst. 1 písm. a) zákona je objektivní a postačuje proto zjištění, že k němu došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil celou škodu za neoprávněný odběr a náklady související se zjištěním škody, uložil mu soud povinnost k jejich zaplacení. 8. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení od splatnosti faktury do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 5 820 Kč určené dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 1 411,20 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 10. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.