19 C 337/2022-55 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 6. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku v celkové výši 26 827,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jako neuhrazenou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] a neuhrazené náklady související se zjištěním neoprávněného odběru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z plné moci ze dne 12. 5. 2014 bylo zjištěno, že žalobkyně udělila plnou moc společnosti [právnická osoba] mimo jiné k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání ve smyslu ustanovení § 51-53 energetického zákona, včetně zamezení jejich pokračování. Z čestných prohlášení, z faktur vystavených společností [právnická osoba] žalobkyni a ze sestav plateb - bankovních výpisů žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně společnosti [právnická osoba] uhradila náklady na zjištění neoprávněného odběru. S účinností od 3. 3. 2021 do 17. 6. 2021 žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Z obsahu protokolu ze dne 17. 6. 2021 soud zjistil, že na adrese místa spotřeby [ulice a číslo], [obec] bylo kontrolou zjištěno, že v části pro elektroměry na krabičce KP 01 byla poškozená kovová plomba. Po sejmutí krytu krabičky bylo vidět, že byl zkřížen přívodní vodič s odvodním vodičem. Přítomnost napětí ve vodičích byla zjištěna. Hlavní jistič 1x20 A byl v zapnuté poloze. Průtok proudu byl naměřen 6,51 A. Kontrole byla přítomna nájemnice bytu paní [celé jméno žalované], která umožnila dokumentaci spotřebičů v domácnosti. Krabička KP 01 byla opatřena oranžovou plombou. Hlavní jistič byl zaplombován ve vypnuté poloze. Z oznámení ze dne 17. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované výsledek kontroly jejího odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Z obsahu výpočtu celkové náhrady škody byl zjištěn způsob výpočtu a výše škody za neoprávněný odběr elektřiny (množství neoprávněně odebrané elektřiny 1825 kWh x 4, 61550 Kč/kWh ve výši 10 192,18 Kč, vyčíslení rozdílu plateb za skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši 184,63 Kč a nákladů na zjištění škody ve výši 11 122,32 Kč). Z oznámení ze dne 23. 6. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o výsledcích kontroly na odběrném místě dne 17. 6. 2021, sdělila jí, že zjištěné skutečnosti vyhodnotila jako neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona a současně jí sdělila výši náhrady škody. Z faktury [číslo] ze dne 17. 1. 2022 a z upomínky bylo zjištěno, že žalobkyně vyčíslila škodu za neoprávněný odběr elektřiny částkou ve výši 21 499,13 Kč, kterou žalovaná přes výzvu nezaplatila. Z trestního příkazu Okresního soudu v Teplicích ze dne 30. 11. 2021, č. j. 1 T 96/2021-72 soud zjistil, že žalovaná byla uznána vinnou tím, že v době od 3. 3. 2021 do 17. 6. 2021 v [obec], ulici [ulice a číslo] neoprávněně odebrala elektrickou energii v celkovém množství 2340 kWh a svým jednáním tak způsobila škodu žalobkyni ve výši 10 192,18 Kč. Žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni na náhradě škody tuto částku. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 2. 2022. Žalovaná dále s účinností od 17. 6. 2021 do 31. 8. 2021 neoprávněně odebírala elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Z obsahu protokolu ze dne 31. 8. 2021 soud zjistil, že na adrese místa spotřeby [ulice a číslo], [obec] bylo kontrolou zjištěno, že v části pro elektroměry na krabičce KP 01 byla poškozená oranžová plomba. Po sejmutí krytu krabičky bylo vidět, že byl zkřížen přívodní vodič s odvodním vodičem. Přítomnost napětí ve vodičích byla zjištěna. Hlavní jistič 1x20 A byl v zapnuté poloze. Průtok proudu byl naměřen 14,67 A. V bytě byla přítomná pouze údajná návštěva a děti. Dokumentace spotřebičů v domácnosti nebyla umožněna. Krabička KP 01 byla opatřena plastovou plombou. Hlavní jistič byl zaplombován ve vypnuté poloze kovovou plombou. Z oznámení ze dne 31. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované výsledek kontroly jejího odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Z obsahu výpočtu celkové náhrady škody byl zjištěn způsob výpočtu a výše škody za neoprávněný odběr elektřiny (množství neoprávněně odebrané elektřiny 764 kWh x 4, 61550 Kč/kWh ve výši 4 266,75 Kč, vyčíslení rozdílu plateb za skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši 131,35 Kč a nákladů na zjištění škody ve výši 11 122,32 Kč). Z faktury [číslo] ze dne 2. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyčíslila škodu za neoprávněný odběr elektřiny částkou ve výši 15 520,42 Kč, kterou žalovaná nezaplatila. 5. Soud věc právně posoudil dle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) a podle vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odst. 3 téhož ustanovení, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 6. K základním předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu patří protiprávní úkon (protiprávní jednání), vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody (tzv. kausální nexus) a zavinění s tím, že tyto podmínky musí být splněny současně. Právní teorie i soudní praxe pak první z označených předpokladů, tedy protiprávní úkon, standardně vykládá jako projev lidské vůle, který je v rozporu s objektivním právem, přitom není rozhodné, vyplývá-li porušená právní povinnost ze smlouvy nebo jde-li o povinnost mimosmluvní, tedy zákonnou. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Za skutečnou škodu na věci je pak nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Příčinná souvislost je dána tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce; protiprávní úkon je okolností (příčinou), bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Jsou-li splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji uhradit, je-li to možné a účelné a požádá-li o to poškozený, uvedením v předešlý stav, jinak se škoda hradí v penězích. V případě neoprávněného odběru pokud jde o zavinění, vychází se z ustáleného výkladu, podle něhož je povinnost odběratele k náhradě škody povinností, pro jejíž vznik je irelevantní, zda odběratel neoprávněný odběr zavinil. Také výše náhrad škody za neoprávněný odběr se neposuzuje z hlediska obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle právního předpisu, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 32 Odo 1102/2006 a sp. zn. 33 Odo 939/2004). 7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Soud má za prokázané, že žalovaná způsobila žalobkyni škodu opakovaným neoprávněným odběrem elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], kterou žalobkyně řádně vyčíslila, když při způsobu neoprávněného odběru je nerozhodné, zda odběratel, tedy žalovaná, o tomto neoprávněném odebírání věděla. Bylo-li zjištěno, že na odběrném místě byla odebírána elektřina bez měřícího zařízení, pak jde o neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona. Žalobkyni pak přísluší právo na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem, jejíž výpočet stanoví vyhláška č. 359/2020 Sb. (§ 51 odst. 2 zákona). Odpovědnost žalované za neoprávněný odběr dle skutkové podstaty ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona je objektivní a postačuje proto zjištění, že k němu došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila celou škodu za