20 C 13/2022-48 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění ze smlouvy [číslo] k účastnickému číslu [tel. číslo], dle které se domáhá plnění za platební služby (zde SMS platby) a pojištění [anonymizována tři slova] ze smlouvy č. [anonymizováno] z faktur [číslo] ([částka] za pojistné), [číslo] ([částka] za SMS-platby, [částka] za pojistné), [číslo] ([částka] za SMS-platby, [částka] za pojistné), [číslo] ([částka] za pojistné) a [číslo] ([částka] na zesplatněné ceně zařízení). 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v návrhu a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, soud jí na trvalém bydlišti doručil náhradním způsobem, písemnost však ani poté nebylo možno vhodit do (označené) domovní schránky. Pokud soud doručoval i na adresu zjištěného posledního pobytu, učinil tak pouze obyčejnou zásilkou a z doručování na tuto adresu nemůže vycházet, neboť jeho výsledek nezná. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou ze dne [datum] (č. l. 11) k účastnickému číslu [tel. číslo] žalobkyně prokázala závazek žalované hradit cenu zařízení [anonymizována tři slova] modrý s poskytnutím podmíněné slevy [částka], která je vratná, dojde-li k předčasnému skončení závazku před uplynutím 24 měsíců či k nehrazení či snížení měsíční platby za tarif pod [částka], dle nastavení služeb dále včetně sjednání platebních služeb [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno]. Byla doložena kopie [číslo obč. průkazu] Smlouvou z téhož dne (č. l. 13 p. v.) bylo doloženo přistoupení k pojištění (žalobkyně je pojistníkem, žalovaná pojištěným, pojistitelem je [právnická osoba]), které se týká škod na výše uvedeném smartphonu a pojistné bylo sjednáno [částka] měsíčně. Vyúčtováním č. l. 20 (splatnost [datum]), 25 (splatnost [datum]), 280 (splatnost [datum]), 31 (splatnost [datum]) a 33 (splatnost [datum] bylo prokázáno řádné vyúčtování nejméně těch plnění, kterých se žalobkyně žalobou domáhá, se splatnostmi dnem, předcházejícím dni jak v I. výroku shora - počátku běhu úroku z prodlení. Byla doložena písemná výpověď smluv č. l. 32 ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 34) vypracování i odeslání (č. l. 36) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali smlouvu o poskytování elektronických komunikací (plnění z nich se však žalobkyně v tomto řízení nedomáhá) a v rámci ní i platebních služeb, kterými žalobkyně ve prospěch žalované plnila, stejně jako spotřebitelského závazku z koupě ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku se slevou ve výši [částka] s rozvazovací podmínkou, z nichž žalobkyně poskytnutím zařízení a služeb plnila, žalovaná však nesplácením sjednaných splátek/vyúčtování nikoliv a došlo k důvodnému odstoupení od smlouvy. V důsledku toho žalobkyně důvodně přistoupila k výpovědi smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, pojištění i požadavku na vrácení podmíněné slevy. Stejně tak si účastníci sjednali přistoupení k pojištění, z něhož se žalovaná zavázala hradit měsíční pojistné pojistníkovi (žalobkyni). Závazkový vztah ze zprostředkovaných služeb či plateb je konstruován v souladu s článkem [číslo] Obchodních podmínek Platebních služeb [anonymizováno] (č. l. 16) a má typově nejblíže k závazku z kupní smlouvy, když nárok na zaplacení kupní ceny je postoupen z původního věřitele na žalobkyni (§ [číslo] a násl. tamtéž). [příjmení] plnění nastala dílem formou obdobnou poukázce ve smyslu § 1939 a násl. tamtéž, když následně se poukazatel (žalobkyně) vyrovnává s poukazníkem (žalovanou) za úspěšně splněnou (elektronickou) poukázku. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Soud tak mohl vyhovět žalobě v plném rozsahu, včetně úroku z prodlení, když počátek prodlení odpovídá splatnostem fakturací, a je požadován v sazbě, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že žalovaná čelí dvěma exekucím z roku 2021. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně [čás