20 C 206/2022-88 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění dle smluv o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] a [datum], konkrétně pak z vyúčtování [číslo] (188,73 Kč – splátky zařízení, poplatek za doručení a platba za využití„ barevné a informační linky“), [číslo] (198,23 Kč – splátky zařízení a platba za využití„ barevné a informační linky“), [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] (vždy po 164,74 Kč, představujících splátky zařízení a poplatek 19 Kč za zaslání vyúčtování), a [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] (vždy po 174,74 Kč, představujících splátky zařízení a poplatek 29 Kč za zaslání vyúčtování). Zařízení představoval set-top-box s pořizovací cenou 1 998,72 Kč a modem s pořizovací cenou 1 499,04 Kč. 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na pouhé evidenční adrese se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. To v projednávaném případě nastalo při doručení návrhu, když žalovaný převzal dne [datum] do vlastních rukou na adrese [adresa]). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dodatky č. l. 11 a 13 žalobkyně prokázala, že žalovaný čerpal k účastnickému číslu [tel. číslo] služby [anonymizována tři slova] a získal modem na 24 měsíčních splátek po 62,46 Kč, čerpal službu [anonymizována tři slova] získal set-top-box na 24 měsíčních splátek po 83,28 Kč a tarif [anonymizována dvě slova] 3 [anonymizováno]. Vyúčtováními č. l. 39 až 74 žalobkyně prokázala vyúčtování všech žalobou uplatněných plnění, s výjimkou posledního vyúčtování [číslo] (naopak vyúčtování [číslo] předložila, aniž se ho žalobou domáhala) se splatnostmi, předcházející dni [datum]. Dopisem č. l. 75 ze dne [datum] prokázala odstoupení od smlouvy. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 78) prokázala vypracování předžalobní výzvy (pokus o smír). 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali smlouvu o poskytování elektronických komunikací (plnění z nich se však žalobkyně v tomto řízení nedomáhá) a v rámci ní platebních služeb, kterými žalobkyně ve prospěch žalovaného plnila, stejně jako spotřebitelského závazku z koupě ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku se splatností kupních cen ve splátkách, z nichž žalobkyně poskytnutím zařízení a služeb plnila, žalovaný však nesplácením sjednaných splátek/vyúčtování nikoliv a došlo k důvodnému odstoupení od smlouvy. V důsledku toho žalobkyně důvodně přistoupila k výpovědi smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Závazkový vztah ze zprostředkovaných služeb či plateb je konstruován v souladu se smluvními podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami a má typově nejblíže k závazku z kupní smlouvy, když nárok na zaplacení kupní ceny je postoupen z původního věřitele na žalobkyni (§ [číslo] a násl. tamtéž). [příjmení] plnění nastala dílem formou obdobnou poukázce ve smyslu § 1939 a násl. tamtéž, když následně se poukazatel (žalobkyně) vyrovnává s poukazníkem (žalovaným) za úspěšně splněnou (elektronickou) poukázku. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. 6. Soud tak mohl vyhovět žalobě s výjimkou 174,74 Kč s úrokem z prodlení za jedno neprokázané vyúčtování ve zbývajícím rozsahu, včetně úroku z prodlení, když počátek prodlení odpovídá splatnostem fakturací, a je požadován v sazbě, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení v převážné míře úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, a jelikož předžalobní výzvu a žalobu vypracovala a podala sama žalobkyně, i jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jelikož je i sám žalobce plátcem DPH, přísluší mu tak částka 121 Kč, odpovídající navýšení paušální částky dle aktuálně platné sazby této daně. 8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil v roce 2021 již 2 exekuce a nejméně další dvě hrozí (nebude-li uhrazeno plnění z řízení sp. zn. 19 C 266/2021 a 21 C 290/2021, v obou případech na jistině převyšující 10 tis. Kč). Současně soud přihlíží k současné energetické a inflační krizi. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu ro