20 C 245/2021-40 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] ([anonymizováno] dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle sdělení předchozích dvou vlastníků vozidla) osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla ([částka]), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ([částka]). 2. Soud vyzval žalobkyni k doplnění návrhu doložením vlastnického práva žalovaného k vozidlu a informoval ji, že nemá za doručenou výzvu s uplatněním nároku. Žalobkyně požádala o opravu označení žalovaného v návrhu (což však soud učinil sám, neboť nadbytečnou čárku v příjmení a chybějící číslici v označení domu považoval toliko za chyby v psaní v jinak jednoznačném označení žalovaného), vysvětlila, jakým způsobem žalobkyně zjišťuje údaje o vlastních nepojištěných vozidel a jak v tomto případě prokázal jak registrový vlastník [příjmení] [příjmení], tak následný vlastník [jméno] [příjmení], že předmětné vozidlo vlastní žalovaný. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil, žaloba mu byla doručena na adresu trvalého bydliště (fikcí uplynutím 10 dnů od uložení oznámení), obálka byla následně vhozena do označené domovní schránky. [příjmení] adresu soud (nepovinným) pátráním ani nezjistil. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). 4. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník osobního automobilu s [registrační značka] ([anonymizována dvě slova]) neuzavřel v tvrzené době ([anonymizováno] dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Vlastnické právo (naposledy) žalovaného k vozidlu bylo prokázáno jednak fakturou č. l. 45, dle které vozidlo od [jméno] [příjmení] nabyl [jméno] [příjmení], tak kupní smlouvou ze dne [datum] č. l. 46, dle které bylo vozidlo následně prodáno žalovanému (tím není dotčena případná další změna vlastnického práva). Ten je ve smlouvě označen jménem a příjmením (přičemž čárka nad druhým„ a“ je nejednoznačná), rodným číslem (které odpovídá dle registru obyvatel žalovanému) a adresou„ [obec a číslo], [obec a číslo] [anonymizováno]. Číslice„ 6“ je znatelně menší a ne zcela správně vyvedená, nicméně je přítomna a není snadno zaměnitelná s jinou číslicí (žalobkyně ji však nezaměnila, ale zcela vynechala). Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka], představující předmět tohoto řízení (bez úroku z prodlení), jako adresáta uvedla„ [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec]“. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou ze dne [datum], doručovanou na shodně označeného adresáta i adresu. Žádná doručenka či vrácená obálka není předložena. Dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z předchozího dne - na shodné jméno i adresu. Dle databáze České pošty, s. p., byla zásilka nedoručena pro neznámého adresáta a vrácena odesílateli. Z toho soud dovodil, že shodný osud stíhal i předchozí dvě písemnosti. Dále soud dovodil, že žalobkyně se o identitě žalovaného dozvěděla nejpozději dne [datum] a soud žalovanému doručil žalobu dnem [datum], kdy již uplynul kalendářní rok. 5. Po právní stránce soud nárok posoudil zejména dle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého platí, že povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Žalobkyně má zákonem garantovaný přístup k údajům o bydlišti osob v registru obyvatel. To však v projednávané věci nebylo významné, neboť žalobkyně měla potřebné identifikační údaje k dispozici i z kupní smlouvy, zejména však vynechala číslici„ 6“ v čísle popisném a adresa tak byla uvedena zjevně nesprávně. Pokud žalobkyně odeslala písemnost osobě„ [příjmení]“ na adresu„ [obec a číslo]“, je zřejmé, že existence takové písemnosti neprokazuje její odeslání žalovanému, byť není vyloučeno její dodání poštovním doručovatelem navzdory těmto nedostatkům (např. pokud by žalovaného znal osobně a doručil navzdory chybnému označení adresáta). Takovým důkazem by byla zejména doručenka či údaj o pohybu zásilky – shodný, jako byl přiložen k předžalobní výzvě od právního zástupce žalobkyně. Ostatně soud na č. l. 29 žalobkyni informoval, že výzvu nemá za doručenou v důsledku nesprávné adresy. I z přehledu pohybu předžalobní výzvy na č. l. 21 však vyplynulo, že shodně adresovaná písemnost byla vrácena pro neexistenci adresáta. Soud tak dospěl k závěru, že výzva nebyla nejpozději do [datum] (kdy uplynul rok od okamžiku, kdy žalobkyně sestavila výzvu, a tedy se nejpozději toho dne dozvěděla identitu žalovaného coby předpokládaného vlastníka předmětného vozidla) zaslána žalovanému a nárok na úhradu příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo tak uplynutím roku marně zaniknul (prekludoval). Nárok nebyl zachován ani zasláním žalobního návrhu soudem, neboť se jej podařilo doručit až po uplynutí jednoho roku. Žaloba tak musela být v celém rozsahu zamítnuta. Případné porušení povinnosti osob k oznámení změny v osobě vlastníka/provozovatele řidiče vůči registru vozidel je pro výsledek tohoto řízení bezvýznamné, lhůta jednoho roku začala žalobkyni běžet teprve v okamžiku, kdy úspěšně dokončila pátrání po aktuálním vlastníkovi vozidla (za kterého považuje žalovaného). 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela neúspěšná. Žalovanému však dle obsahu spisu s řízením žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly, není proto povinna mu cokoliv hradit.