20 C 259/2022-36 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení dlužného plnění z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] k motocyklu [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka], za období trvání pojistného vztahu od [datum] do [datum] (855 Kč), kdy pojištění pro neplacení zaniklo, a 2x poplatku 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínek. Vše požadovala s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 86 Kč. 2. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovanému bylo doručeno na adrese trvalého pobytu náhradním způsobem, obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. [příjmení] adresu soud nezjistil, žalovaný nereagoval ani na zaslanou zprávu na emailovou adresu [email]. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně záznamem č. l. 12 a smlouvou č. l. 13 prokázala povinnost žalovaného hradit na pojistném k motocyklu z titulu pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla (ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb.) od [datum] na dobu neurčitou ročně 2 913 Kč. Ve smlouvě je výslovně stanoveno, že její součástí nejsou žádné přílohy. Poplatek 300 Kč je součástí samostatného sazebníku (č. l. 22), který nenese podpis žalovaného. Poplatek 300 Kč není ve smlouvě upraven a je součástí samostatného sazebníku (č. l. 30), který nenese podpis žalovaného. Bilancí plateb č. l. 23 bylo prokázáno, že pojistné činí 855 Kč. Byla doložena upomínka č. l. 16, oznámení o zániku pojistného č. l. 18, upomínka č. l. 19. Právní zástupce žalobkyně prokázal vypracování (č. l. 20) a zaslání (č. l. 21) předžalobní výzvy na správnou (doručovací) adresu – [ulice a číslo] v [obec]. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek z pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 a násl. občanského zákoníku a současně v režimu zákona č. 168/1999 Sb., z nichž žalobkyně plnila řádně, žalovaný nikoliv. Dle § 13 odst. 2 tamtéž platí, že zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně se však výslovně domáhá pojistného jen do 28. dne v měsíci. Nárok na částku 855 Kč z titulu dlužného pojistného za požadované období trvání pojistného vztahu je tedy nepochybný a soud mu mohl I. výrokem shora vyhovět. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tj. zda již pojistné neuhradil) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Stejně tak mohl soud přiznat úrok z prodlení z této částky za korektně stanovené období (ve prospěch žalovaného) a se správně použitou sazbou (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když tento úrok činí po zaokrouhlení na celé koruny 51 Kč. 6. Pokud se týká částek 2x 600 Kč a příslušné části úroku z prodlení (35 Kč), soud žalobu II. výrokem shora zamítnul, neboť takové poplatky nebyly sjednány v textu samotné pojistné smlouvy, ačkoliv tomu nic nebránilo a žalobkyně může situaci předčasného ukončení platební smlouvy či neuhrazení pojistného (což je ve většině pojistných vztahů prakticky jediná podstatná povinnost pojištěnce) pravidelně předvídat a tomu uzpůsobit obsahovou stránku pojistné smlouvy. V této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3512/11, dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost. Dále je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 3530/2016 ze dne 19. 6. 2018, dle kterého je uvádění takových smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit. Zde je navíc dokonce výslovně vyloučeno i to, že by ke smlouvě byl sazebník přiložen a měl být považován za její součást. 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z převážné části úspěšná (58,79 % vč. kapitalizovaného příslušenství), soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu poměrné části (17,58 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 200 Kč a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. 8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť trvá energetická, inflační i uprchlická krize a plnění má spíše symbolický význam, proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného (před následky jeho vlastního jednání, resp. nejednání, zejména před náklady exekučního řízení) přiměřeně navýšil lhůty k plnění, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod. Dále je již výlučně na žalovaném, zda doručení tohoto rozsudku a z jeho strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinném z úřední povinnosti a na náklady povinného pátrat musí. 9. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Pro usnadnění je zde soud přejímá: číslo účtu [bankovní účet], [variabilní symbol].