21 C 194/2022-51 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 584 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřel dne 22. 4. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 300 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, dále zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z poskytnuté částky a úrok ve výši 20 % měsíčně, resp. v případě že se celý dluh stane splatným ve výši 8 % ročně. Žalovaný se dále pro případ prodlení v čl. 6 smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalovaný doposud zaplatil částku 1 920 Kč a jeho dluh činí celkem 14 584 Kč, přičemž sestává z dlužné jistiny úvěru v částce 8 300 Kč, poplatku ve výši 1 660 Kč, úroku ve výši 6 181 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 363 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 6. 12. 2022, které bylo za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. konáno v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedeného dokazování pak soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 22. 4. 2021 vyplývá, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, a žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytovat ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do sjednaného limitu v celkové výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a dále úrok ve výši 20 % měsíčně, resp. ve výši 8 % ročně pro případ, že se stane celý dluh žalovaného splatným. Uvedené se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím měsíčních splátek splatných vždy do konce každého kalendářního měsíce ve výši odpovídající nejméně 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předchozího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Účastníci ujednali, že v případě prodlení žalovaného se splácením po dobu delší než 2 měsíce se stává bez dalšího celý jeho dluh okamžitě splatným. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla účastníky dále sjednána povinnost žalovaného zaplatit paušální náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Dále bylo dohodnuto, že poplatek, úrok a další nároky žalobkyně se ke konci každého kalendářního měsíce stávají součástí jistiny úvěru. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla dne 12. 5. 2021 žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a dne 1. 7. 2021 ve výši 300 Kč. Z předložených výpisů k revolvingovému úvěru ze dne 10. 12. 2021, 10. 11. 2021, 11. 10. 2021, 10. 6. 2021, 13. 7. 2021 a 10. 8. 2021 plyne, že žalobkyně účtovala žalovanému poplatek za čerpání v celkové výši 1 660 Kč (v měsících květen a červenec 2021), přičemž žalovaný neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně dále účtovala žalovanému vynaložené náklady v celkové výši 363 Kč, a to po 121 Kč za měsíce červenec, srpen a září 2021, a na úrocích za měsíc listopad částku 195 Kč, za říjen částku 193 Kč, za září částku 2 319 Kč, za srpen částku 1 909 Kč a za červenec částku 1 565 Kč, celkem částku 6 181 Kč. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2021, odeslanou dle podacího archu dne 17. 12. 2021, k úhradě dlužné částky a stanovil datum splatnosti na den 15. 1. 2022, nicméně žalovaný neuhradil ničeho. Před zasláním předžalobní výzvy žalovaný uhradil částku 1 920 Kč. 5. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný dne 22. 4. 2021 uzavřel se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mu žalobkyně poskytla bankovním převodem dne 12. 5. 2021 a 1. 7. 2021 částku v celkové výši 8 300 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit spolu s poplatkem za čerpání úvěru v celkové výši 1 660 Kč. Součástí smluvního ujednání byla výše měsíčních splátek odpovídající 1/5 dlužné částky (nejméně však 300 Kč) a dále ujednání o poplatcích, úroku a dalších nárocích žalobkyně, které se ke konci kalendářního měsíce staly součástí jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením dlužné částky a na úrocích mu byla účtována za měsíce červenec až listopad roku 2021 celkem částka 6 181 Kč. Dále žalobkyně žalovanému vyúčtovala vynaložené náklady za mimosoudní vymáhání dlužné částky v měsících červenec až září 2021 v celkové výši 363 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 1 920 Kč, a ačkoliv byl vyzván k úhradě dlužné částky, neuhradil již ničeho. 6. Po právní stránce soud posoudil věc zejména podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). 7. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, když žalobkyně se zavázala poskytovat na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané částky, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, poplatek za poskytnutí úvěru a pro případ prodlení paušální náhradu vynaložených nákladů. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 8 300 Kč, svým povinnostem z uzavřené smlouvy však nedostál, když žalobkyni ničeho nezaplatil. 8. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 9. Soud s ohledem na shora uvedené tedy ve výroku I. žalobě vyhověl, jde-li o zaplacení částky 14 584 Kč. Co se týká žalobou uplatněného zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala z částky 14 584 Kč, soud v této části žalobě vyhověl pouze částečně. Žalobkyně totiž požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky již od 1. 10. 2021, ačkoliv z provedeného dokazování vyplývá, že k tomuto datu činil dluh žalovaného částku 14 196 Kč, k datu 1. 11. 2021 částku 14 389 Kč a až k datu 1. 12. 2021 částku 14 584 Kč. Soud proto žalobu ve výroku II. rozsudku částečně zamítl, jde-li o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 388 Kč za období od 1. 10. 2021 do 31. 10. 2021 a z částky 195 Kč za období od 1. 11. 2021 do 30. 11. 2021. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyni bylo přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, když žalobkyně měla ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.