21 C 292/2021-44 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 30. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 9 893,08 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že uvedená částka představuje nevrácenou zápůjčku, kterou žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný uzavřel dne 14. 4. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla tato společnost žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tyto peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 625 Kč formou 45 pravidelných týdenních splátek ve výši 304 Kč. Souhrnný poplatek pak představuje součet částky 932 Kč, tj. kapitalizovaných úroků ve sjednané výši 29 % ročně za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dále poplatku ve výši 2 728 Kč za administrativní zpracování půjčky a nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 1 642 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, když poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 321. 8. 2019, a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo dne 24. 2. 2020 právo na uhrazení celé dlužné části zápůjčky, která činila na jistině částku 6 016,02 Kč a poplatku ve výši 3 877,06 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina úrokem ve výši 29 % ročně sjednaném na straně 1 smlouvy o zápůjčce, a to ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky, tj. od 24. 2. 2020 [právnická osoba] pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem zaslaným mu doporučeně a byl vyzván k úhradě dluhu, což neučinil. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplatit celkem částku 9 893,08 Kč, tj. dosud neuhrazenou jistinu zápůjčky ve výši 6 016,02 Kč a poplatek ve výši 3 877,06 Kč, dále ke dni postoupení kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení úrok ve výši 782,08 Kč a ode dne následujícího po postoupení pohledávky zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a ke dni postoupení kapitalizovaný úrok ve výši 1 449,03 Kč a ode dne následujícího po postoupení pohledávky úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012 je dána pravomoc českého soudu k projednání věci, kolizním právem je na základě článku 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/593/2008 české právo. Místně příslušným k projednání věci je dle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. Okresní soud v Teplicích, když v jeho obvodu má žalovaný bydliště. 4. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den 17. 2. 2022. Žalobkyně ani žalovaný se k uvedenému jednání nedostavili, přičemž žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaný, ač řádně předvolán, se nedostavil bez omluvy, nežádal o odročení jednání. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 5. Z provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč a předložil jí pracovní smlouvu, mzdový výměr a výplatní pásky za měsíce únor a březen 2019. Žalovaný uzavřel dne 14. 4. 2019 se smlouvu o zápůjčce, jejímž obsahem byl závazek společnosti [právnická osoba] poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč a závazek žalovaného zaplatit této společnosti zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 5 302 Kč, celkem částku 13 652 Kč, formou 44 pravidelných týdenních splátek ve výši 304 Kč a 45. splátky ve výši 276 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl pak dle ujednání stran vypočten jako součet položek úrok ve výši 932 Kč, částka za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a částka za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že od společnosti [právnická osoba] převzal v hotovosti při uzavření smlouvy částku 7 000 Kč. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce společnosti [právnická osoba] vyplývá, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny (článek 9.1.). Ukončení smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání (článek 9.2.). Článek 3.5. smluvních podmínek pak stanoví způsob, v jakém pořadí je každá jednotlivá splátka započtena. Z předloženého přehledu plateb (tabulky umoření) soud zjistil, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a celkově uhradila společnosti [právnická osoba] na poskytnutou zápůjčku pouze částku ve výši 2 220 Kč. Z tabulky je zřejmý způsob započtení této platby na jistinu zápůjčky a poplatky. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 16 193,08 Kč byla společností [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, jejíž přílohou byl mimo jiné i soupis postupovaných pohledávek, obsahující rovněž pohledávku za žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávky společností [právnická osoba] písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, který mu byl dle předloženého podacího lístku zaslán doporučeně dne 25. 1. 2021. Žalovaný byl před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši celkem 13 375,51 Kč nejpozději do 13. 7. 2021, a to předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021, která mu byla odeslána doporučeně v den jejího vyhotovení. 6. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok zejména podle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal tyto prostředky spolu se sjednanými poplatky a úroky za poskytnutí půjčky v celkové výši 5 302 Kč vrátit právní předchůdkyni žalobkyně formou pravidelných měsíčních splátek, tento svůj závazek však řádně nesplnil a dosud dluží celkem částku 9 893,08 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy písemnou smlouvou žalobkyni a tato je tedy ve sporu aktivně legitimována. S ohledem na shora uvedené pak soud částečně vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 893,08 Kč, představující dosud nevrácenou část poskytnuté zápůjčky a poplatku za její poskytnutí. 8. Je rovněž nepochybné, že žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto soud s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku žalobě vyhověl i v části uplatněného příslušenství a uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ze žalované částky jistiny zápůjčky, když do dne postoupení pohledávky žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala a soud jí přiznal částku 768,13 Kč (vypočtenou soudem za období od 8. 9. 2019 do 18. 12. 2020, jak je nárokováno v žalobě, z dlužné jistiny zápůjčky), a ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení se domáhala přiznání úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny zápůjčky. 9. Pokud se jedná o požadovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny zápůjčky 6 016,02 Kč za dobu od 24. 2. 2020 do zaplacení (za období od 24. 2. 2020 do 18. 12. 2020 kapitalizovaného částkou 1 449,03 Kč), soud v této části neshledal žalobu důvodnou a výrokem II. rozsudku žalobu v této části zamítl. Dle smluvního ujednání činila zápůjční úroková sazba 29 % p. a. a byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce společnosti [právnická osoba] pak vyplývá, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny). Soud tedy dospěl k závěru, že za situace, kdy dle smlouvy splatnost poslední splátky nastala dne 23. 2. 2020, je tento den současně posledním dnem účinnosti smlouvy a po tomto datu není žalobkyně oprávněna jistinu úročit tvrzeným smluvním úrokem. Nutno dále dodat, že výrokem II. byla žaloba dále částečně zamítnuta i co do části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, neboť soud výpočtem dospěl k nižší než žalobou uplatněné částce k