21 C 314/2021-60 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 6 328 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že tento nárok jí vznikl z titulu žalovaným neuhrazených plateb za odběr energií, které žalovanému dodala právní předchůdkyně žalobkyně do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne 30. 1. 2013 se společností [právnická osoba], dodávala tato společnost žalovanému energie a související služby do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb žalovanému, kdy za fakturační období od 10. 5. 2018 do 7. 5. 2019 vyúčtovala společnost [právnická osoba], žalovanému cenu za sdružené služby dodávky elektřiny v částce 5 410 Kč. Splatnost vyúčtování byla stanovena na den 27. 5. 2019 a žalovaný ničeho neuhradil. Za další fakturační období od 8. 5. 2019 do 16. 10. 2019 vyúčtovala společnost [právnická osoba], žalovanému cenu za sdružené služby dodávky plynu v částce 823 Kč. Dluh se stal splatný dne 4. 11. 2019 a žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků a smluvní vztah založený smlouvou o sdružených službách plynu byl ukončen. Spolu se zasíláním upomínek a náklady spojenými s odpojením neoprávněného odběru vznikl další dluh žalovaného ve výši 95 Kč představující paušální poplatek za zaslání výzvy ke splnění povinnosti. Pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o sdružených službách elektřiny byly žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 13. 10. 2017 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], s účinností ke dni 23. 2. 2021. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 4. 3. 2021 a téhož dne byl vyzván k úhradě dluhu, což neučinil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 3. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: 4. Žalovaný uzavřel dne 30. 1. 2013 se společností [právnická osoba], smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě se tato společnost zavázala dodávat žalovanému sjednané množství plynu, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal odebírat v odběrném místě plyn a uhradit právní předchůdkyni žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku plynu a distribuční služby. Bližší podmínky dodávky plynu a vzájemná práva a povinnosti účastníků byly upraveny ve Všeobecných obchodních podmínkách dodávky plynu vydanými žalobkyní. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců s automatickou prolongací. 5. Z faktury za sdružené služby dodávky plynu [číslo] která byla společností [právnická osoba], vystavena dne 13. 5. 2019, vyplývá, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky ve výši 5 410, která představovala nedoplatek ceny za plyn odebraný žalovaným v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], za fakturační období od 10. 5. 2018 do 7. 5. 2019. Splatnost faktury byla stanovena na den 27. 5. 2019. 6. Z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky plynu (konečný účet) [číslo] která byla společností [právnická osoba], vystavena dne 20. 10. 2019, vyplývá, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení částky ve výši 823 Kč, kdy tato částka představovala cenu za plyn odebraný žalovaným v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], ve fakturačním období od 8. 5. 2019 do 16. 10. 2019. Splatnost této faktury byla právní předchůdkyní žalobkyně stanovena na den 4. 11. 2019. 7. Dne 11. 11. 2019 vyhotovila společnost [právnická osoba], upomínku adresovanou žalovanému k úhradě dlužné částky v celkové výši 7 768 Kč, která zahrnovala mimo jiné i upomínku dluhu dle faktury [číslo] faktury [číslo]. 8. Další upomínky k úhradě dluhu adresované žalovanému vyhotovila společnost [právnická osoba], ve dnech 23. 11. 2018, 14. 2. 2019, 4. 4. 2019, 23. 5. 2019, 8. 7. 2019 a 25. 9. 2019. 9. Z článku IV. Všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu právní předchůdkyně žalobkyně je zřejmé, že faktury jsou splatné patnáctý den od jejich vystavení nebo v den splatnosti v ní uvedený, je-li tento den dnem pozdějším. V článku VI. obchodních podmínek je pak mimo jiné uvedeno, že zákazník se zavazuje uhradit Obchodníkovi smluvní pokutu ve výši stanovené ceníkem Obchodníka za každou jednotlivou upomínku jednotlivého porušení povinností. 10. Ceník právní předchůdkyně žalobkyně stanoví smluvní pokutu za upomínku částkou 95 Kč. 11. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny i smlouvy o sdružených službách dodávky plynu byla společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, ve znění jejích dodatků. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno písemně dopisem ze dne 4. 3. 2021 a předžalobní upomínkou téhož data byl vyzván k úhradě dluhu žalobkyni. [ulice] zásilka byla žalovanému zaslána doporučeně dne 4. 3. 2021. 12. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, dále dle ust. § 2048, ust. § 2079 a násl. a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 13. Na základě skutkových zjištění, po právním posouzení věci, dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a sdružených službách dodávky plynu v souladu s výše citovanými ustanoveními energetického zákona, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně a včas nesplnil. Žalovaný neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně cenu za plyn dodaný do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], v období od 10. 5. 2018 do 16. 10. 2019, ačkoliv mu právní předchůdkyní žalobkyně cenu za odebraný plyn řádně vyúčtovala. [právnická osoba], pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a tato je tedy ve sporu aktivně legitimována. Po zhodnocení všech uvedených skutečností a s ohledem na to, že dluh má být splněn včas a řádně a žalovaný svůj dluh dosud nesplnil, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 6 233 Kč, představující dosud neuhrazenou cenu plynu a souvisejících služeb, které byly žalovanému ve shora uvedeném období dodány. 14. Soud shledal žalobu částečně důvodnou i v části týkající se žalobkyní uplatněného zákonného úroku z prodlení. Žalovaný je od 28. 5. 2019 v prodlení s úhradou peněžitého plnění ve výši 5 410 Kč (dle faktury [číslo]) a od 5. 11. 2019 je v prodlení s úhradou peněžitého plnění ve výši 823 Kč (dle faktury [číslo]). Pokud tedy žalobkyně od tohoto data požaduje zaplatit úrok z prodlení v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud shledal tento nárok oprávněným a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni spolu s jistinou rovněž zákonný úrok z prodlení, jak je ve výroku II. rozsudku uvedeno. 15. Pokud se jedná o smluvní pokutu 95 Kč s příslušenstvím za upomínku zaslanou žalovanému, soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013. Na smluvní vztah žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, založený smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 30. 1. 2013, soud pohlíží jako na vztah dodavatele a spotřebitele, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. V souladu s těmito principy pak soud považuje ujednání zakládající smluvní pokutu v projednávané věci za neplatné, když povinnost zaplatit smluvní pokutu je obsažena toliko v obchodních podmínkách žalobkyně (resp. vyplývá z ceníku, který vyhotovila sama žalobkyně), nevyplývá ze smlouvy samotné, což je v rozporu právě i se závěrem Ústavního soudu ČR, který vyslovil ve shora uvedeném nálezu, kde mimo jiné uvádí, že obchodní podmínky nesmějí sloužit tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (např. rozhodčí doložka či ujednání o smluvní pokutě); pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní oc