21 C 93/2022-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 56 805 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu žalovanou neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], za zúčtovací období od 31. 3. 2020 do 25. 3. 2021 a od 26. 3. 2021 do 17. 5. 2021. Dále žalobkyně požadovala přiznání částky 1 100 Kč, představující celkem jedenáct poplatků za zaslání výzev k úhradě žalované, účtovaných dle obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 17. 8. 2018 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] kterou se zavázala dodávat žalované do čísla odběrného místa EAN OPM [číslo], elektřinu a zajistit související služby, žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit řádně a včas vystavené faktury. Žalovaná cenu za dodanou elektřinu a související služby dodávky za obě shora uvedené zúčtovací období neuhradila ničeho, přestože ji žalobkyně řádně zaslala vyúčtování poskytnutých služeb. K úhradě dlužné částky byla žalovaná opakovaně vyzývána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 4. 8. 2022, k němuž se žalobkyně ani žalovaná, ač řádně předvolány, nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila a současně nepožádala o odročení jednání. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne 17. 8. 2018 se žalobkyní Smlouvu o poskytování služeb se specifikací služby - elektřina, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a zajistit dopravu elektřiny a související služby do odběrného místa EAN OPM [číslo]. Žalovaná se zavázala platit žalobkyni měsíčně zálohu ve výši 2 000 Kč na poskytnuté služby a uhradit žalobkyni řádně a včas vyúčtování ceny za dodanou elektřinu a související služby dodávky, a to za podmínek sjednaných smlouvou a v obchodních podmínkách dodávky elektřiny, které vydala žalobkyně. Z článku IV. bod 4. a 5. Všeobecných podmínek poskytování služeb mimo jiné vyplývá, že vyúčtování ceny za dodávku elektřiny a dalších služeb provádí žalobkyně daňovým dokladem – fakturou. Faktury dodavatel (žalobkyně) odešle zákazníkovi (žalované) na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě. Nedoplatek je splatný do 14 dnů od vystavení faktury. Z faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] která byla žalobkyní vystavena dne 14. 6. 2021, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky ve výši celkem 6 453 Kč, přičemž tato částka představovala nedoplatek ceny za sdružené služby dodávky elektřiny za období od 26. 3. 2021 do 17. 5. 2021. Splatnost uvedené faktury byla žalobkyní stanovena na den 28. 6. 2021. Z faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] která byla žalobkyní vystavena dne 5. 4. 2021, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky ve výši celkem 49 252 Kč, přičemž tato částka představovala nedoplatek ceny za sdružené služby dodávky elektřiny za období od 31. 3. 2020 do 25. 3. 2021. Splatnost uvedené faktury byla žalobkyní stanovena na den 19. 4. 2021. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 6. 10. 2021 je zřejmé, že žalovaná částku 49 252 Kč, ani částku 6 453 Kč žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradila a byla k úhradě dluhů se zákonným úrokem z prodlení vyzvána právním zástupcem žalobkyně. Současně jí byla stanovena dodatečná lhůta ke splnění dluhu nejpozději do 16. 10. 2021. V předžalobní výzvě jsou dále specifikovány faktury, kterými měla být žalované účtována vždy částka 100 Kč (celkem 1 100 Kč) za výzvy k úhradě dluhu. Předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 6. 10. 2021, jak vyplývá z předloženého potvrzení o podání zásilky. 5. Ze shora uvedeného vzal soud za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 17. 8. 2018 se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, když nehradila řádně sjednané zálohy, což je zřejmé z předložených daňových dokladů, když v nich nejsou zahrnuty žádné zálohové platby, a neuhradila ve lhůtě splatnosti ani vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny, které ji bylo žalobkyní vystaveno. Žalovaná tak dluží žalobkyni za sdružené služby dodávky elektřiny částku 55 705 Kč, kterou neuhradila ani na základě výzvy právního zástupce žalobkyně. 6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, dále ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 7. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny v souladu s výše citovaným ustanovením energetického zákona. Žalovaná své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnila, když ve lhůtě splatnosti neuhradila cenu za dodávku a přepravu elektřiny za období od 31. 3. 2020 do 25. 3. 2021 ani za období od 26. 3. 2021 do 17. 5. 2021, která ji byla žalobkyní řádně vyúčtována, a dluží žalobkyni z uvedeného důvodu částku 55 705Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaná tak dosud neučinila, uložil ji tedy soud povinnost žalobkyni částku 55 705 Kč zaplatit. 8. Soud shledal žalobu důvodnou i v části týkající se žalobkyní uplatněného zákonného úroku z prodlení. Žalovaná je od 20. 4. 2021 v prodlení s úhradou peněžitého plnění ve výši 49 252 Kč a od 29. 6. 2021 v prodlení s úhradou peněžitého plnění ve výši 6 453 Kč, a pokud tedy žalobkyně požaduje od tohoto data zaplatit úroky z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud shledal tento nárok oprávněným a žalobě i v této části vyhověl. 9. Pokud se jedná o částku ve výši celkem 1 100 Kč (tj. smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každou z jedenácti výzev k úhradě dluhu), soud v této části neshledal nárok žalobkyně oprávněným a žalobu v tomto rozsahu zamítl, když žalobkyně nedoložila soudu svá tvrzení o zaslání upomínek žalované, za které by jí měla náležet vždy částka 100 Kč. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání, které bylo soudem ve věci nařízeno, poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání sporných tvrzení, s poučením o následcích nesplnění této výzvy, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak o možnost reagovat na poučení soudu připravila. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 13 586,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 273 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 380 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba) a podle ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny plného úkonu v částce 1 690 Kč, tedy v celkové výši 8 450 Kč, a paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 uvedené vyhlášky v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, tj. cekem 900 Kč a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 9 350 Kč částkou 1 963,50 Kč. 11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.