24 C 12/2022-25 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 12. 10. 2021 domáhala částky 2 803 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla zn. BMW s [registrační značka], s počátkem pojištění od 7. 11. 2019. Protože žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 7. 11. 2020, došlo ke dni 12. 2. 2021 k zániku pojistné smlouvy. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za dobu od 7. 11. 2020 do 22. 3. 2021 a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. 4. Soud na základě listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy vyplývá, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 7. 11. 2019 smlouvu [číslo] o komplexním pojištění vozidla NAMÍRU, jejímž předmětem bylo vozidlo zn. BMW s [registrační značka] s účinností od 7. 11. 2019, s ročním pojistným ve výši 7 973 Kč, splatným jednou ročně. Z přehledu bilance pojistné smlouvy ze dne 19. 7. 2021 vyplývá, že žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 7. 11. 2020, žalobkyně mu vyúčtovala náklady za vymáhání v celkové výši 600 Kč. Dopisem ze dne 21. 12. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného v dodatečné lhůtě. Z dopisu ze dne 24. 2. 2021 vyplývá, že pojistná smlouva zanikla dnem 11. 2. 2021 pro neplacení pojistného. Z předžalobní upomínky a z podacího archu pak vyplývá, že žalobkyně dne 18. 6. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce. 5. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 6. Podle § 13 zák. č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo; zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit; nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 7. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně, a proto jí vyhověl. Žalovaný uzavřel se žalobkyní výše uvedenou pojistnou smlouvu, tj. zavázal se hradit roční pojistné ve výši 7 973 Kč splatné ročně. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 7. 11. 2020 a pojistná smlouva tak zanikla ke dni 11. 2. 2021. Žalobkyni tím vznikl nárok na poměrnou část pojistného za dobu od 7. 11. 2020 do 11. 2. 2021 ve výši 2 203 Kč. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení za dobu prodlení žalované s plněním od 13. 2. 2021 do 12. 10. 2021 ve výši 8,25 % ročně, tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Pokud jde o poplatky v celkové výši 600 Kč, které jsou v podstatě smluvní pokutou, soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, z něhož vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu, přičemž ujednání o poplatku (které je ve své podstatě smluvní pokutou) nebylo sjednáno přímo v samotné smlouvě, ale vyplývalo ze Všeobecných obchodních podmínek. Tím byla žalobkyní porušena zásada poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Proto soud žalobu v nároku na poplatky včetně úroku z prodlení z těchto poplatků zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 851,41 Kč, přičemž tato částka představuje 57,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 803 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.