24 C 242/2021-35 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou podanou dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhala částky 16 000 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla dne 20. 10. 2016 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 500 Kč, prostřednictvím platby na účet č. [bankovní účet]. Splatnost byla sjednána do 19. 11. 2016. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k vrácení peněz, avšak žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla, že si nevzpomíná, že by si brala půjčku od [právnická osoba] a neví, jestli měla účet u [právnická osoba] 3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná byla majitelkou bankovního účtu č. [bankovní účet] v říjnu 2016 a dne 20. 10. 2016 byla na tento účet připsána platba ve výši 12 500 Kč z účtu č. [bankovní účet] (viz sdělení banky ze dne 8. 2. 2022, potvrzení o odeslání finančních prostředků). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne 3. 3. 2021 došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, žalované to bylo oznámeno dopisem ze dne 13. 4. 2021 (viz dopis ze dne 13. 4. 2021). Dopisem ze dne 13. 4. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby, dopis byl podán na poště téhož dne (viz předžalobní výzvu ze dne 13. 4. 2021 a podací lístek ze dne 13. 4. 2021). 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2991 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o bezdůvodném obohacení, když bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované 12 500 Kč. Tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru nebylo prokázáno, když předložená smlouva nebyla podepsána a žalovaná uzavření smlouvy nepotvrdila. Soud byl v tomto směru připraven žalobkyni poučit dle § 118a o. s. ř., avšak žalobkyně se jednání nezúčastnila. Proto soud žalobě vyhověl pouze částečně a ve zbytku žalobu zamítl. 5. V souladu s ustanovením § 1970 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. přiznal žalobkyni rovněž právo na úroky z prodlení z přiznané částky, a to od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, neboť dřívější splatnost pohledávky nebyla žalobkyní prokázána. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 810,93 Kč, přičemž tato částka představuje 56,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,12 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,88 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý z pěti úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč.