24 C 86/2022-70 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 3. 2022 domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na základě usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 4. 2. 2021, č. j. 030 EX 3916/18-97, avšak je jí znemožňováno předmět vlastnictví užívat, tento zůstává výlučně k dispozici žalované. Tento stav se žalobkyni jeví neudržitelný a navrhuje, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovitost byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví, neboť má o nemovitost zájem a je dostatečně solventní, tedy schopna vyplatit žalované přiměřenou náhradu. K určení výše náhrady žalobkyně navrhla ustanovit znalce. Žalobkyně dále dodala, že je přesvědčena o možnosti vyřešit věc dohodou a navrhla, aby soud nařídil účastníkům první setkání se zapsaným mediátorem. V průběhu řízení podáním ze dne 25. 11. 2022 žalobkyně změnila žalobní návrh tak, že již nemá o přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví zájem a navrhuje, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a vypořádáno prodejem nemovitých věci ve veřejné dražbě. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě potvrdila správnost údajů uvedených pod bodem I. žaloby, popřela, že by žalobkyni znemožňovala užívat předmětné nemovitosti, když k žádosti žalobkyně předala jejímu zmocněnci klíče od předmětných nemovitostí. Žalovaná souhlasila se záměrem žalobkyně odkoupit její spoluvlastnický podíl za obvyklou cenu. Upozornila však na změnu postoje žalobkyně, která v současné době požaduje součinnost žalované ke společnému prodeji prostřednictvím realitní kanceláře. Ani tomuto způsobu vypořádání se žalovaná nebrání. 3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 7. 10. 2021 a k datu 26. 10. 2022 bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] (orná půda) o výměře 755 m², pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 61 m², na němž stojí stavba [obec], č. e. [číslo] (rodinná rekreace), a stavba [obec], č. e. [číslo] (rodinná rekreace) nacházející se na parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, pro obec a k. ú. [obec], jsou ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, přičemž výše podílu žalobkyně je 1/2 a výše podílu žalované je 1/2. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 4. 2. 2021 č. j. [číslo jednací] vyplývá, že žalobkyně získala vlastnické právo k ½ uvedených nemovitostí na základě příklepu usnesení o příklepu. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že nemovitosti nelze rozdělit a že žádný z nich nemá o předmětné nemovitosti zájem. Z e-mailové komunikace ze dne 3. a 9. 6. 2021 vyplývá, že žalovaná byla v kontaktu se zaměstnancem žalobkyně panem [příjmení], jemuž sdělila, že nemovitost je volná, elektřina byla odhlášena a klíče jsou k dispozici. Ze sdělení zástupce žalované ze dne 3. 5. 2022 vyplývá, že žalovaná prostřednictvím svého zástupce žalobkyni sdělila, že souhlasí se zrušením spoluvlastnictví jak cestou prodeje jejího podílu žalobkyni, tak i cestou společného prodeje, a očekává vyjádření, jakým způsobem zrušení spoluvlastnictví se žalobkyně hodlá vydat. Podáním ze dne 16. 8. 2022 zástupce žalované soudu sdělil, že žalovaná je přesvědčena, že zástavní právo na předmětných nemovitostech neexistuje, a to s odkazem na rozsudek zdejšího soudu sp. zn. 9 C 216/2016, a proto vede od 25. 5. 2022 s právní nástupkyní původní věřitelky jednání o výmazu zástavy. Toto tvrzení bylo doloženo e-mailovou komunikací ze dne 29. 6. 2022, 25. 7. 2022, 26. 7. 2022, dopisem ze dne 13. 6. 2022, doručenkou ze dne 13. 6. 2022, dopisem ze dne 13. 6. 2022, dodejkou ze dne 13. 6. 2022, dopisem ze dne 31. 5. 2022, dopisem ze dne 25. 5. 2022, dodejkou ze dne 25. 5. 2022. Z oznámení o zahájení řízení ze dne 7. 9. 2022 vyplývá, že Katastrální úřad pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice, zahájil řízení o vkladu zániku zástavního práva k předmětné nemovitosti. Z dopisu ze dne 16. 9. 2022 bylo zjištěno, že vklad zániku zástavního práva katastrální úřad nepovolil, neboť potvrzení o zániku zástavního práva nebylo opatřeno kvalifikovaným časovým razítkem. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 24. 4. 2019 č. j. [číslo jednací] vyplývá, že u zdejšího soudu byl řešen spor mezi [právnická osoba] investiční s. r. o. a panem [jméno] [příjmení] o dluh z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] uzavřené dne 20. 8. 2015, kdy v souvislosti s touto úvěrovou smlouvou byla uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva mezi [právnická osoba] investiční s. r.o. a panem [příjmení] a žalovanou jako zástavní dlužnicí, právě k předmětným nemovitostem. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že soud posoudil úvěrovou smlouvu za neplatnou z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že ke dni rozhodování soudu již zástavní právo pro [právnická osoba] investiční s. r. o. bylo vymazáno. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 15. 11. 2022 vyplývá, že žalovaná nechala zjistit cenu předmětných nemovitostí znalcem - společností [právnická osoba], tato cena byla stanovena na částku 1 100 000 Kč. Za vyhotovení znaleckého posudku byla vystavena faktura [číslo] ze dne 29. 11. 2022 na částku 8 470 Kč. Podáním ze dne 3. 6. 2022 žalobkyně soudu sdělila, že smírnému či mimosoudnímu řešení věci brání to, že na předmětných nemovitostech vázne smluvní zástavní právo sjednané ve prospěch [právnická osoba] investiční s. r. o, která byla zrušena a zanikla bez likvidace s právním nástupcem v důsledku fúze sloučením se [právnická osoba] [právnická osoba], když žalobkyně se domnívá, že náhrada za vypořádací podíl by měla být vyplacena této společnosti. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] (orná půda) o výměře 755 m², pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 61 m², na němž stojí stavba [obec], č. e. [číslo] (rodinná rekreace), a stavbě [obec], č. e. [číslo] (rodinná rekreace) nacházející se na parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, pro obec a k. ú. [obec], a to žalobkyně podílem ve výši 1/2 a žalovaná podílem ve výši 1/2. Účastníci nechtějí setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu. Nemovité věci neobývají. Reálné rozdělení nemovitých věcí vzhledem k jejich charakteru není možné. Ani jeden z účastníků nemá zájem získat nemovité věci do svého výlučného vlastnictví. 5. Právně soud věc posoudil podle ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). 6. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 7. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 8. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 9. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobě je třeba vyhovět. V daném případě ani jeden ze spoluvlastníků nechce ve spoluvlastnictví setrvávat a ani jeden z nich nemá zájem převzít předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Rozdělení nemovitostí není možné. Soudu tedy nezbylo než, postupovat podle ustanovení § 1147 věta druhá o. z., tedy zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků a nařídit prodej předmětných nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Takto získaný výtěžek pak bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem, tedy každému 1/2 výtěžku. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., a to v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 5. 4. 2022, podle něhož řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání má povahu tzv. iudicii duplicis a zásadně je třeba postupovat podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož si každý z účastníků ponese náklady řízení sám; je-li však procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého účastníka. V daném případě soud v chování žalobkyně spatřuje šikanózní výkon práva, když žalovaná doložila, že byla se žalobkyní v kontaktu, a to již v květnu 2021 (tedy před zahájením řízení), kdy jí mimo jiné nabídla odevzdání klíčů od nemovitosti, z jejích vyjádření v průběhu celého řízení bylo zřejmé, že souhlasí se zrušením a vypořádání spoluvlastnictví, souhla