25 C 3/2022-29 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 169 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 25. 9. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo na adrese [adresa žalované], přičemž žalovaná nezaplatila cenu za dodávky elektřiny ve výši 2 381 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] za období od 26. 6. 2019 do 5. 6. 2020 s datem splatnosti 23. 6. 2020 a dále ve výši 1 388 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] za období od 6. 6. 2020 do 9. 10. 2020 s datem splatnosti 27. 10. 2020. Žalovaná dále nezaplatila poplatky za upomínky v celkové výši 400 Kč. 2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 25. 9. 2018 uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná dále nezaplatila poplatky za upomínky v celkové výši 400 Kč. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) a dále podle ustanovení o kupní smlouvě ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona, žalovaná odebírala tuto komoditu a byla povinna zaplatit její kupní cenu a cenu distribučních služeb. Žalovaná této své povinnosti nedostála, a protože je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla jí povinnost ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalované povinnost k zaplacení částky 4 169 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů ve výši 1 489 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k úhradě, sepis žaloby) v celkové výši 600 Kč (3 x 200 Kč) vypočtenou podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 100 Kč za tři úkony podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, též 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. na DPH celkem částku 189 Kč. Soud postupoval podle § 14b advokátního tarifu, když dospěl k závěru, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.