25 C 57/2022-27 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 485 Kč představující dlužné televizní poplatky za období od února do prosince 2020 po 135 Kč měsíčně. 2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], aby provedl přihlášku poplatníka televizního poplatku či aby předložil čestné prohlášení o tom, že nevlastní či nedrží žádný televizní přijímač, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že pokud nesplní svoji oznamovací povinnost, stane se automaticky poplatníkem televizního poplatku. Výzva byla doručena žalovanému nejpozději dne [datum], přičemž žalovaný na výzvu nereagoval. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalovanému, že jej zařadila do evidence plátců televizního poplatku a počínaje měsícem září 2019 je povinen hradit poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Přes opakované výzvy k zaplacení žalovaný na televizní poplatky za období od února 2020 do prosince 2020 ničeho nezaplatil. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále také jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“). Žalovaný je podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatníkem televizního poplatku, když žalobkyni po její písemné výzvě ve lhůtě 30 dnů neoznámil čestným prohlášením opak. Žalovaný v období od února do srpna 2019 nedostál své povinnosti platit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně (§ 6 a § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Protože je žalovaný v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu vznikla mu podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dále povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 485 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně požadovala kapitalizovaný v částce 168,09 Kč, a to za období do [datum]. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a tudíž má právo na náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů činí celkem 1 126 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč) podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dva režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a 21 % DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 126 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 7. Lhůta k plnění byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.