25 C 88/2022-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 053 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že poskytuje zdravotní služby a zaopatření dětem do 3 let věku, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, přičemž žalovaná je matka nezletilého [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále také jen„ nezletilý“), který byl na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] umístěn do zařízení provozovaného žalobkyní, a to do dne [datum]. Žalovaná má jako osoba výživou povinná k nezletilému povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu zaopatření dítěte ve smyslu § 44 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Výše příspěvku za období od [datum] do [datum] činila 36 240 Kč, přičemž uhrazeno bylo celkem 6 187 Kč, k zaplacení proto zbývá částka 30 053 Kč (tj. za červenec 2019 částka 1 403 Kč, za srpen 2019 částka 1 550 Kč, za září 2019 částka 1 500 Kč, za říjen 2019 částka 1 550 Kč, za listopad 2019 částka 1 500 Kč, za prosinec 2019 částka 1 550 Kč, za leden 2020 částka 1 550 Kč, za únor 2020 částka 1 450 Kč, za březen 2020 částka 1 550 Kč, za duben 2020 částka 1 500 Kč, za květen 2020 částka 1 550, za červen 2020 částka 1 500 Kč, za červenec a srpen 2020 po 1 550 Kč, za září 2020 částka 1 500 Kč, za říjen 2020 částka 1 550 Kč, za listopad 2020 částka 1 500 Kč, za prosinec 2020 částka 1 550 Kč, za leden 2021 částka 1 550 Kč a za únor 2021 částka 1 150 Kč). Přes výzvu k úhradě žalovaná na svůj dluh ve výši 35 053 Kč ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili, přičemž žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že nad nezletilým [jméno] [příjmení], narozeným [datum], jehož matkou je žalovaná, byla nařízena ústavní výchova na dobu tří let od právní moci rozsudku s tím, že bude vykonávána u žalobkyně. 5. Z přípisů ze dne [datum], [datum], [datum] a vrácených obálek vyplývá, že žalobkyně zaslala žalované opakovaně výzvy k úhradě příspěvku na úhradu zaopatření nezletilého dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let, který činil pro dítě od 1 roku částku 50 Kč za každý den pobytu, přičemž poslední upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 30 053 Kč. 6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalobkyně za období od února 2019 do února 2021 evidovala dluh vůči žalované v celkové výši 30 053 Kč. 7. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Nezletilý [jméno] [příjmení], jehož matkou je žalovaná, byl v období od [datum] do [datum] umístěn v zařízení provozovaném žalobkyní. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let v celkové výši 30 053 Kč, žalovaná však přes výzvy ničeho nezaplatila. 8. Podle ustanovení § 44 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, osoby povinné výživou jsou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku a popřípadě též jeho průvodce. Nežijí-li osoby povinné výživou ve společné domácnosti, je povinna hradit příspěvek na úhradu zaopatření dítěte osoba, jíž je dítě svěřeno do výchovy (odst. 1). Při stanovení výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte se zohlední jeho věk s přihlédnutím k jeho specifickým potřebám a s tím související náročnost poskytovaného zaopatření. Prováděcí právní předpis stanoví výši příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce a způsob jeho úhrady (odst. 4). 9. Podle vyhlášky č. 56/2012 Sb., o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do 3 let věku, výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku (dále jen„ dětský domov“) za den pobytu činí, jde-li dítě do 1 roku věku 45 Kč, od 1 roku do 3 let věku 50 Kč, od 3 let věku 55 Kč (§ 1 písm. a/). Příspěvek se hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte a jeho průvodce v dětském domově. Den propuštění z dětského domova se nezapočítává (§ 2 odst. 1). Příspěvek za kalendářní měsíc uhradí osoba povinná výživou do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě nebo průvodce v dětském domově pobývali. Dojde-li k propuštění z dětského domova v průběhu kalendářního měsíce, příspěvek uhradí tato osoba do 8 dnů po propuštění (§ 2 odst. 2). 10. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle citovaných právních předpisů, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když žalovaná je osobou povinnou výživou k nezletilému dítěti (§ 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „občanský zákoník“), které bylo umístěno v období od [datum] do [datum] v zařízení provozovaném žalobkyní. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku ve smyslu ust. § 44 odst. 1 zákona o zdravotních službách, který činil pro období od července 2019 částku 50 Kč za každý den pobytu nezletilého (§ 1 vyhlášky č. 56/2012 Sb.). Žalovaná této své povinnosti nedostála, když nezaplatila příspěvek za období od července 2019 do února 2021 v celkové výši 30 053 Kč. Protože žalovaná jednotlivé příspěvky nehradila do 8 dnů od uplynutí příslušného kalendářního měsíce (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 56/2012 Sb.), dostala se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a podle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl, přičemž ve výroku I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 30 053 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a má proto právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení v částce 7 892 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 503 Kč, dále odměnu za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) v celkové výši 4 680 Kč (2 x 2 340 Kč) vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu, dva režijní paušály po 300 Kč za dva úkony právního zastoupení podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, též 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. na DPH celkem částku 1 109 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.