27 C 64/2022-37 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 567 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušení povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 5. 1. 2020. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 5. 1. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalovanému téhož dne částku 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal [právnická osoba] vyčerpané peněžní prostředky vrátit do 30 dnů. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit uvedenou částku řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky jistiny, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Za každou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši 50 Kč. Žalovaný nevrátil [právnická osoba] poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě ani později. Dopisy ze dní 18. 2. 2020, 6. 3. 2020 a 17. 3. 2020 [právnická osoba] vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021 [právnická osoba] sdělila žalovanému, že pohledávka ve výši 6 717 Kč (včetně příslušenství) byla postoupena žalobkyni. Výzvou ze dne 9. 11. 2021, která byla žalovanému odeslána dne 11. 11. 2021, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a upozornila jej na nárůst dluhu a na svou připravenost vymáhat dluh v soudním řízení. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 2395 a násl. a § 2048 a násl. občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující splnila svou povinnost poskytnout žalovanému jako úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky, ale žalovaný svým povinnostem vrátit poskytnuté peněžní prostředky, a následně pak smluvní pokutu, nedostál. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 7 528,25 Kč (odpovídající součtu dlužné jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč, poplatků za upomínky /3 x 50 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 067 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do 9. 5. 2021, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a kapitalizované části úroku z prodlení ve výši 594,25 Kč) s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.