27 C 9/2022-54 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 829 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vůči žalobkyni vzniklý nezaplacením části ceny odebrané elektřiny, dodané žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], v období od 17. 4. 2018 do 4. 1. 2019. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Po posouzení předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný si u [právnická osoba] objednal dodávku elektrické energie do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa] [právnická osoba] do uvedeného místa dodávala elektrickou energii v době od 17. 4. 2018 do 4. 1. 2019. Z ceny odebrané elektřiny (po zohlednění zaplacené zálohy ve výši 800 Kč) ve výši 2 329 Kč, kterou mu [právnická osoba] vyúčtovala fakturou [číslo] splatné dne 30. 1. 2019 zaplatil žalovaný pouze 500 Kč. Uvedená pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a následujících občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 1 829 Kč. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována cena elektřiny, do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a tudíž má právo na náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.