12 C 123/2023-25 — Okresní soud v Teplicích

Žalobou ze dne [datum] doručenou soudu téhož dne se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22 070 Kč s příslušenstvím z titulu, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu, na základě níž mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč za souhrnný poplatek 12 270 Kč, který měl splácet týdenními splátkami ve výši 455 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., kdy účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. Souhlas žalobkyně byl již součástí žalobního návrhu a žalovaný se k výzvě soudu doručené mu spolu s žalobou dne [datum] nevyjádřil. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, kdy poplatek za zápůjčku činil 4 500 Kč za zpracování a doručení úvěru, 4 800 Kč za hotovostní inkaso splátek a úrok 2 970 Kč. Celkovou výši zápůjčky (spotřebitelského úvěru) 27 270 Kč se žalovaný zavázal splatit v týdenních splátkách ve výši 454,50 Kč s tím, že první splátka měla být zaplacena dne [datum] Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na plný úvazek se mzdou 26 447 Kč a jeho výdaje činily částku 11 769 Kč a dále nebankovní závazky 4 933 Kč. Disponibilní zůstatek tak byl 9 745 Kč. Žalovaný uvedl další příjmy domácnosti 11 756 Kč a dále bylo uvedeno životní minimum na ověření v částce 14 510 Kč. Při zhodnocení těchto částek by disponibilní zůstatek činil 6 991 Kč. Z informací o smlouvě soud zjistil, jak žalovaný splácel. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a dopis mu byl odeslán dne [datum]. Soud věc právně posoudil tak, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 an. obč. zák. č. 89/2012 Sb., kdy dle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž po posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního poplatku. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, když zápůjčku ve sjednané době nesplatil a současně v době rozhodování soudu již měla být splacena. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, která nepřesahovala sjednanou výši půjčky, tak co do úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 983 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 883 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.