12 C 83/2023-40 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 647,08 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kterou se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu a hradit ceny a poplatky podle ceníku banky. Žalovaný čerpal úvěr, splátky však řádně nehradil a ke dni [datum] proto banka celý dluh zesplatnila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum] s účinky ke dni [datum], kdy dluh žalovaného činil 9 864,90 Kč na jistině, částku 782,18 Kč na poplatcích, částku 996,60 Kč na obchodním úroku a na úroku z prodlení 315,80 Kč. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání do tohoto limitu, přičemž žalovaný se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky ve výši 16,9 % ročně v měsíčních splátkách po 300 Kč. Žalovaný se dále zavázal hradit další poplatky podle ceníku banky. Žalovaný čerpal peněžní prostředky (jak vyplývá z transakční historie), splátky však řádně nehradil a banka ho proto v souladu s ujednáním stran přípisem ze dne [datum] vyzvala k zaplacení dlužných splátek ve lhůtě do [datum] s tím, že v opačném případě se celý dluh stane splatným. Dopisem ze dne [datum] oznámila banka žalovanému, že úvěr byl okamžitě zesplatněn ke dni [datum]. [příjmení] oznámila žalovanému, že postoupila svoji pohledávku na žalobkyni s účinky ke dni [datum] dopisem ze dne [datum]. Přes další výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalovaný ničeho nezaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která upravují úvěr, když právní předchůdce žalobkyně se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nedostála svým povinnostem ze smlouvy, když neuhradila na jistině částku 9 864,90 Kč a na sjednaných poplatcích částku 782,18 Kč. Stejně tak mu vznikl dluh na sjednaném obchodním úroku. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila obchodní úrok ve výši 16,9 % ročně od [datum] do zaplacení, a tedy v rozporu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud výrokem II žalobkyni obchodní úrok převyšující zákonný úrok z prodlení z tohoto důvodu zamítl. Vzhledem k tomu, že zamítnutí spočívalo na právním posouzení, jednání nenařizoval. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, když její neúspěch spočíval pouze v příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 647,08 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvody k stanovení lhůty delší. Přiznanou náhradu nákladů řízení soud uložil uhradit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, když žalobkyně byla v řízení právně zastoupena.