13 C 12/2022-22 — Okresní soud v Teplicích

Žalobou ze dne [datum] doručenou soudu téhož dne se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 880 Kč s příslušenstvím z titulu, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 18 180 Kč skládající se z jistiny 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet týdně splátkou ve výši 303 Kč, své povinnosti neplnil, když uhradil pouze 1 300 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., kdy účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili, když žalovaný se k výzvě soudu doručené mu spolu s žalobou dne [datum] nevyjádřil. Souhlas žalobkyně byl součástí podaného návrhu. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, kdy souhrnný poplatek za půjčku činil 8 180 Kč (úrok 1 980 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč). Žalovaný se zavázal splatit půjčku v týdenních splátkách ve výši 303 Kč s tím, že první splátka měla být zaplacena [datum] a každá další 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky a žalovaný dále prohlásil, že nemá dluhy, což i zaznamenal do evidenční karty klienta, disponibilní zůstatek při rozdílu příjmů a výdajů činil 2 316 Kč. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dne [datum] prostřednictvím právního zástupce upomínala o zaplacení dlužné částky. Z informací o smlouvě soud zjistil, jak žalovaný půjčku splácel. Soud věc právně posoudil tak, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce dle § 2390 an. obč. zák. 89/2012 Sb., když dle § [číslo] odst. 1 při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 an. obč. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního poplatku. Tento smluvní poplatek soud posoudil nikoliv jako příslušenství, ale jako poplatek, tedy část jistiny. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, když zápůjčku ve sjednané době nesplatil a současně v době rozhodování soudu již zápůjčka měla být splacena. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak co do úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.