19 C 52/2023-27 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 10. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 830 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v období od 1. 12. 2021 do 11. 5. 2022 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Vozidlo Opel Astra Caravan, osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka] bylo v období od 21. 5. 2021 dosud registrováno na žalovaného. V období od 1. 12. 2021 do 11. 5. 2022 (162 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 30. 6. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 10 530 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěných (162 dní nároku na příspěvek x 65 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto ho žalobkyně o zaplacení dne 4. 10. 2022 upomínala. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem předmětného vozidla. K tomuto vozidlu neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku ve výši 10 830 Kč představující součet příspěvku ve výši 10 530 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta v celkové výši 900 Kč za tři učiněné úkony (přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.