19 C 71/2023-45 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 1. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 10 500 Kč s tím, že uvedená částka představuje jednak kupní cenu za koncové zařízení, poskytnuté žalované a smluvní pokutu, to vše na základě Účastnických smluv [číslo] uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované koncové zařízení, přičemž žalovaná se zavázala kupní cenu koncového zařízení splácet, ovšem kupní cenu zcela nezaplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně dále poskytla k užívání žalované koncové zařízení, za které se žalovaná zavázala platit nájemné a po skončení pronájmu byla povinna řádně a včas nepoškozené koncové zařízení vrátit. Ve smlouvě si účastníce sjednaly pro případ nevrácení či poškození koncového zařízení smluvní pokutu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 10. 8. 2022 s účinností ke dni 18. 8. 2022, přičemž postoupené pohledávky bylo žalované oznámeno. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 20. 1. 2020 Účastnickou smlouvu - Pevný internet [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované k užívání zařízení Základ – Pevný internet. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalovaná je povinna vrátit pronajaté zařízení do 30 dní od ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení. Pro případ porušení této povinnosti si účastnice sjednaly smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Dále uzavřely dne 20. 1. 2020 kupní smlouvu a dohodu o splátkovém kalendáři [číslo] na základě které si žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně koupila koncové zařízení TV Philips [anonymizováno]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované toto koncové zařízení za cenu 19 990 Kč, přičemž žalovaná uhradila pouze 1 Kč a zavázala se právní předchůdkyni žalobkyni zbývající kupní cenu splácet částkou 500 Kč měsíčně po dobu 23 měsíců. Žalovaná však kupní cenu koncového zařízení nedoplatila. Tuto jí právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala vyúčtováním [číslo] ze dne 1. 9. 2020, splatným dne 15. 9. 2020 ve výši 9 500 Kč. Stejně tak žalované vyúčtovala smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení po skončení nájmu vyúčtováním [číslo] ze dne 13. 10. 2020, splatným dne 27. 10. 2020 ve výši 1 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 10. 8. 2022, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dne 21. 9. 2022. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. a § 2048 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako poskytovatel služeb elektronických komunikací, pronajímatel a jako prodávající a žalovaná jako příjemce poskytovaných služeb, nájemce a kupující uzavřely účastnickou smlouvu spolu s nájemní a kupní smlouvou. Žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout k užívání zařízení Základ – Pevný internet a dodat žalované zboží, ale žalovaná své povinnosti vrátit po skončení smlouvy o nájmu zařízení Základ – Pevný internet a zaplatit kupní cenu koncového zařízení TV Philips [anonymizováno] zcela nedostála. Pro případ porušení povinnosti vrátit žalobkyni pronajaté zařízení si účastnice ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 10 500 Kč odpovídající součtu části nezaplacené kupní ceny koncového zařízení a smluvní pokuty. 6. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě jde o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.