20 C 237/2022-77 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobci se v řízení domáhali žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum] (č. l. 22) určení vlastnického práva k části pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Teplice, který vydrželi ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neboť s ním nepřetržitě po dobu deseti let jako se součástí pozemků parc. [číslo] (jak zakresleno na č. l. 22 p. v. a 23, dále jen„ předmětná část pozemku“) nakládali v dobré víře jako s vlastním, když v listopadu 1999 zakoupili od žalované přilehlý areál koupaliště na pozemcích parc. [číslo] předmětná část pozemku o výměře 60 m2 (dle geometrického plánu 69 m2) byla součástí o dva až tři řády většího oploceného areálu a nachází se pod silničním mostem, byla využívána zejména pro skladování nářadí a posléze palivového dříví. Areál byl oceněn znalcem a ani ten po prohlídce nemovitostí neměl žádné pochybnosti o tom, že předmětem ocenění pro účel prodeje je celá oplocená plocha areálu (č. l. 63). Podáním ze dne [datum] (č. l. 29) doložili geometrický plán. Přístup do katastru nemovitostí v elektronické podobě vznikl až v roce 2004. Podle tehdejší právní úpravy nebylo vyloučeno vlastnictví pozemku pod stavbou jiného vlastníka. Oplocení žalobci nevybudovali ani neposouvali, nanejvýš opravovali jeho dílčí poškození. Přes tuto část pozemku dříve vedla cesta pro pěší, v terénu jsou patrné její pozůstatky (dlaždice), ale oplocení bylo v současném rozsahu zbudováno ještě před prodejem areálu žalobcům. V blízkosti předmětné části pozemku žalobci vystavěli rodinný dům, zkolaudovaný v roce 2002. Žalobci jsou právní laici, jejich dobrou víru v oprávněnost užívání nic nenarušilo, předmětná část pozemku nemá vzhledem k celému areálu ani např. nápadně vyčnívající tvar. Žalovaná k předmětné části pozemku v průběhu dekád nehlásila, v užívání žalobcům nebránila, s výjimkou asi tří žádostí o přístup při údržbě přemostění (č. l. 32 p. v.), teprve v listopadu roku 2021 žalobcům [anonymizována tři slova] kraje (odbor územního plánování a stavebního řádu) oznámil, že přistoupí k demolici mostu a výstavbě nového, rovněž nad předmětnou částí pozemku. Tehdy se teprve žalobci dozvěděli, že jejich předpokládané vlastnické právo není respektováno, když nebyl vyžadován jejich souhlas s umístěním nové stavby a že předmětná část pozemku je vedena jako vlastnické právo žalované, coby součást pozemku parc. [číslo] Ani na schůzce dne [datum] u žalované za účasti primátora města nebylo vlastnické právo žalobců zpochybněno. Teprve dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaná žalobce k odstranění oplocení předmětné části pozemku. Část pozemku, kterou měli žalobci vydržet, vymezili geometrickým plánem [číslo] zhotovitele gea-geo, s. r. o. Naléhavý právní zájem žalobců na určení jejich vlastnického práva je dán, neboť v katastru nemovitostí nejsou zapsáni jako vlastníci oni, ale žalovaná. 2. Žalovaná se poprvé vyjádřila až při prvním jednání (č. l. 32). Nárok žalobců neuznává, když město ukončilo provoz koupaliště a areál prodalo v roce 1999 žalovaným, smlouva nezmiňovala, že by součástí prodeje byla i část silničního mostu. Smlouva bonifikuje zachování, resp. obnovení funkce veřejné plovárny závazkem vrácení části kupní ceny. I když jde vzhledem k rozloze celého areálu o malou část, most je nepřehlédnutelný a nelze dovodit dobrou víru žalobců, že jej rovněž při koupi s pozemkem částečně nabyli. Jedná se o důležitou infrastrukturní stavbu a žalovaná nikdy neměla o svém vlastnickém právu pochybnosti. Nebyla schopna označit důkaz k tomu, že by před rokem 2018 došlo k vyzývání žalobců k vyklizení předmětné části pozemku či k odstranění jeho oplocení (č. l. 35). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům: 4. Nad předmětným pozemkem probíhá silnice I. třídy s označením I/8 (soudu známo z místní znalosti). Výpisem z katastru nemovitostí č. l. 8 a 52 žalobci prokázali, že jsou jako manželé společnými vlastníky výše uvedených 8 pozemků o celkové výměře 13 782 m2, které nabyli dle kupní smlouvy ze dne [datum] s účinky vkladu ke dni [datum] Kupní smlouva č. l. 9 ze dne [datum] (pravděpodobně však jde o chybu v psaní) má podpisy žalobců ověřené dnem [datum], nemovitosti jsou popsány slovně a odkazem na znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], celková výměra (bez pozemku parc. [číslo]) činí 13 753 m2. Byl předložen i tehdejší návrh na vklad vlastnického práva (č. l. 11). Znalec [příjmení] [příjmení] v době řízení znaleckou činnost nevykonával (úřední záznam č. l. 33 p. v.), žalobci dodatečně předložili příslušný znalecký posudek (příloha spisu) a ten byl proveden jako listinný důkaz. Z něj vyplývá, že znalec provedl v září 1999 prohlídku areálu, popsal oplocení celého areálu převážně vlnitým plechem, popsal jednotlivé budovy a vybavení na jednotlivých parcelách, o části pod mostní konstrukcí neobsahuje jmenovitou zmínku, i když jsou jednotlivé oceněny parcely [číslo] s výměrou 120 m2 a [číslo] s výměrou 10 493 m2 (str. 19 a 20). Samostatně bylo oceněno i oplocení z vlnitého plechu v konkrétní délce 126 m, 72 m a 211 m. 5. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 12) žalobci prokázali, že uplatnili námitky proti umístění a povolení stavby vůči [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), kdy kromě námitek proti blízkosti stavby u rodinného domu žalobců namítli také, že stavba má částečně zasahovat do předmětné části pozemku, který vyjádřili i grafickým zákresem a který nabyli kupní smlouvou, případně vydrželi. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 15) s přílohovým zákresem žalobci prokázali, že byli ze strany žalované vyzváni k odstranění oplocení, zasahujícího do pozemku parc. [číslo]. Geometrickým plánem č. l. 30 žalobci prokázali přesné vymezení předmětného pozemku i jeho výměru 69 m2. 6. Jelikož žalobci v žalobě označili jako důkaz fotografie z veřejně dostupných webových stránek (a poskytli reprodukce v nízkém rozlišení) a současně strany souhlasily s tím, aby předmětnou část pozemku ohledal a zdokumentoval sám soudce, byly soudcem pořízeny fotografie č. l. 39 až 46 spolu s úředním záznamem č. l. 47. Z fotografií vyplývá, že nad pozemkem je zbudována železobetonová mostní konstrukce, po níž vedou dva jízdní pruhy silnice I. třídy I/8 ve směru na [anonymizováno] (soudu známo z místní znalosti). Pozemek parc. [číslo] je celý zakryt mostní konstrukcí, sousedí dále s pozemkem parc. [číslo] na kterém je na úrovni terénu místní komunikace, probíhající napříč pod mostní konstrukcí. Tato komunikace, vedoucí do [část obce], je běžně sjízdná (místní znalost soudce). Dále, že předmětná část pozemku je zaplocena souvislým oplocením, v místě z vlnitého plechu, kompaktně obepínajícím celý areál nemovitostí žalobců, podél předmětné části pozemků vede asfaltová cesta do [příjmení] zahrady asfaltová parkovací plocha pro veřejnost. Předmětná část pozemku je„ zastřešena“ mostní konstrukcí ve výšce cca 6 metrů nad zemí, s jedním zasahujícím příčníkem. Podél oplocení je v zákrytu mostem skladováno dřevo. Ve zbylé části prostoru pod přemostěním není umístěna jiná stavební konstrukce, než pilíře mostu a parkovací, resp. zarovnaná plocha terénu. 7. Z rozsudku zdejšího soudu číslo jednací 113 C 15/2019-371 a jeho částečného zrušení usnesením odvolacího soudu číslo jednací 84 Co 174/2022-485 vyplývá, že mezi týmiž účastníky probíhá spor o náhradu škody ve výši 3 351 946 Kč s příslušenstvím z titulu snížení hodnoty nemovitostí žalobců v důsledku plánovaných, i když dosud nerealizovaných stavebních záměrů žalované v podobě nájezdové rampy k silnici I/8. Z rozsudku vyplynulo, že záměr nájezdové rampy byl zachycen již územním plánu města Teplice v roce 2003, žalobci se k jeho změnám vyjadřovali formou připomínek dne [datum] a [datum]. Soud však nezjistil, že by územní plán byl natolik detailní, aby bylo možno dovodit vznik povědomí žalobců o hranicích vlastnických práv ohledně předmětné části pozemku. 8. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem: 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. platí, že vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. [příjmení] silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. [příjmení] účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. Podle § 12 odst. 1 písm. b) tamtéž platí, že součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou (…) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, (…). Podle § odst. 2 tamtéž platí, že jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka. Podle § 30 odst. 2 písm. b) tamtéž platí, že silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti (…) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jí