20 C 288/2023-55 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], vydání rozsudku, kterým by bylo žalované uloženo vydat shora uvedený plynoměr, umístěný ve shora označeném domě žalované, kdy po jeho montáži v říjnu 2022 v dalším období žalobkyně od distributora plynu ke dni [datum] obdržela žádost o demontáž plynoměru s tím, že dochází k neoprávněnému odběru bez uzavřené smlouvy (sjednané s [jméno] [příjmení]). V tomto případě má žalobce jako provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu, čehož lze technicky docílit jen demontáží měřicího zařízení. Žalovaná však přes opakované pokusy neumožnila distributorovi plynu ani žalobkyni provést v odběrném místě demontáž měřicího zařízení. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, když žalobkyni mohl soud plně vyhovět a oběma účastníkům soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalobkyně ani žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovali, důsledkem je předpoklad jejich souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, nevyjádřila se. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených listinných důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 18 ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] zřídila v předmětném domě odběrné místo pro plyn s [právnická osoba] Protokolem o (opětovné) montáži měřidla ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětný plynoměr byl žalobkyní v předmětném odběrném místě instalován ve shora označeném domě (sklepě) žalované (veřejně nepřístupně). Byly doloženy fotografie nově instalovaného plynoměru ve sklepním prostoru domu, včetně vchodu a průčelí domu. Byla doložena žádost o přerušení dodávky plynu v předmětném odběrném místě ze dne [datum] a o ukončení distribuce plynu ze dne [datum] (č. l. 43) od distributora plynu [právnická osoba] Byla doložena výzva žalované ke zpřístupnění objektu za účelem demontáže plynoměru ze dne [datum] a protokoly o marném pokusu o demontáž ze [datum], [datum], [datum], včetně fotografií průčelí domu s oznámením o marném pokusu. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 45) vypracování i zaslání (č. l. 46) kvalifikované předžalobní výzvy ze dne [datum] ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované s obsahem požadavku na dohodu termínu demontáže. Z registru obyvatel č. l. 51 vyplývá, že [jméno] [příjmení] je matkou žalované. 4. Po právní stránce soud nárok posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně má vůči žalované právo na vydání měřicího zařízení, které je jejím vlastnictvím, a je umístěno v odběrném místě, zřízeném s jiným odběratelem (matkou žalované). Vlastnické právo k danému domu nebylo prokazováno, než konstatováním, že katastr nemovitostí je veřejně přístupný, soud se tak o něm musel přesvědčit sám. Žalobce byl požádán obchodníkem s plynem, aby ukončil, příp. přerušil dodávku plynu do odběrného místa podle § 119 a 120 odst. 1 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem. Jelikož nebylo možno ukončení nebo přerušení dodávky dosáhnout bez demontáže měřicího zařízení (plynoměr je ve sklepě rodinného domu), byla žalovaná opakovaně vyzývána, aby umožnila žalobkyni přístup k měřicímu zařízení a jeho demontáži, přičemž tuto povinnost ukládá žalované § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona v platném znění („ Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.“). Nejpozději od [datum] je odběr plynu a distribuce plynu do odběrného místa kvalifikován jako neoprávněný podle § 74 odst. 1, písm. a), b) a podle § 74 odst. 3 písm. a), d) tamtéž. Žalovaný by si měl zavčasu uvědomit, že neoprávněný odběr může zakládat odpovědnost za přestupek a v případě dosažení výše škody částkou 10 000 Kč i úmyslný přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. V tomto případě má žalobkyně právo podle § 59 odst. 1 písm. j), bod 6. tamtéž na omezení nebo přerušení distribuce plynu, čehož lze dosáhnout technicky pouze demontáží měřicího zařízení. Břemeno tvrzení a dokazování případné existence smlouvy o sdružené dodávce zemního plynu spotřebiteli v daném odběrném místě tížilo procesně pasivní žalovanou. 5. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník věci může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Z výše odkazovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě neoprávněné distribuce, příp. odběru plynu vzniká odběrateli povinnost vydat měřicí zařízení na výzvu jeho vlastníka, kterým je v dané věci žalobkyně. Jelikož tak žalovaná neučinila, je podaná žaloba po právu a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Pokud žalované soud uložil povinnost zařízení vydat, přirozeně to neznamená, že by se měla o demontáž pokoušet sám, neboť jde o aktivní rozvod zemního plynu a hrozilo by závažné ohrožení života a zdraví osob v celém domě a jeho okolí, ale měla by toliko umožnit demontáž pověřeným pracovníkem žalobce - zpřístupněním odběrného místa, aby ten demontáž mohl provést odborně. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 1 500 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl u výroku I dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť realizaci demontáže není důvod odkládat a to i ve vlastním zájmu žalované, která si zřejmě neuvědomuje, že kromě finančních následků (a omezené možnosti užívat dům) jí hrozí v případě neoprávněného odběru i následek trestněprávní. Ohledně nákladového výroku pak soud rozhodl dle věty druhé tamtéž, když suma nákladů řízení představuje nezanedbatelně vysokou částku. Je pravděpodobné, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl šestiměsíční splátkový kalendář, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné vlastní argumenty.