20 C 39/2023-98 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění ze smluv [číslo] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], konkrétně za faktur [číslo] (3 368,72 Kč), [číslo] (2 299,71 Kč), [číslo] (640,74 Kč), [číslo] (659,74 Kč), [číslo] (560,74 Kč), dále faktur [číslo] (všechny á 164,74 Kč) a faktur [číslo] (všechny á 174,74 Kč). Platby sestávají ze služeb třetích stran (první faktura), v cestovním pojištění, pojištění zařízení, splátek za set-top-box a modem a poplatků za tištěná vyúčtování (á 29 Kč). 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud mu doručil náhradním způsobem. Soud po žalovaném současně pátral, zjistil, že pravděpodobně bydlí v maringotce na zahradě svých rodičů (viz záhlaví shora), kam jej informativně rovněž obeslal. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v tomto řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně doložila, že již proti žalovanému uplatnila tu část služeb elektronických komunikací, kterou projednává [anonymizována tři slova], když dle rozhodnutí tohoto úřadu č. l. 11 bylo žalovanému uloženo k zaplacení plnění ve spojení s účastnickými čísly [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo], [číslo] (internetové připojení) a [tel. číslo], [tel. číslo], [číslo] (digitální televize). Osvědčením č. l. 15 žalobkyně prokázala, že je držitelem licence od [obec] národní banky k poskytování platebních služeb malého rozsahu. Byly doloženy smlouvy č. l. 16 ze dne [datum] (digitální televize s modemem za 24 měsíčních splátek), č. l. 17 p. v. ze dne [datum] (internetové připojení s modemem za 24 měsíčních splátek), č. l. 22 p. v. ze dne [datum] (pojištění dvou telefonů [anonymizována dvě slova] černý za 99 Kč měsíčně po dobu 25 měsíců), č. l. 27 ze dne [datum] (pojištění telefonu [anonymizována tři slova] zlatý za 99 Kč měsíčně po dobu 25 měsíců), č. l. 28 ze dne [datum] (pojištění telefonu [anonymizována tři slova] černý za 99 Kč měsíčně po dobu 25 měsíců), č. l. 29 ze dne [datum] (pojištění telefonu [anonymizována tři slova] černý za 99 Kč měsíčně po dobu 25 měsíců). Byly předložený všeobecné smluvní podmínky č. l. 33, upravující platební transakce (kapitola 15). Byla předložena vyúčtování č. l. 42 až 78 s řádným vyúčtováním všech plnění, uvedených v žalobním návrhu, splatnost žádného z vyúčtování nepřesahuje datum [datum], uplatněného pro počátek běhu úroku z prodlení (pouze v případě posledního vyúčtování je splatnost [datum]). Bylo doloženo písemné zrušení všech sedmi poskytovaných služeb dopisem č. l. 79 ze dne [datum]. Byla doložena upomínka č. l. 82, ovšem zaslaná na trvalé bydliště, nikoliv na zjevně sjednanou doručovací adresu, kam byla adresována vyúčtování ([ulice a číslo] v [obec]). 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali smlouvu o poskytování elektronických komunikací (plnění z nich se však žalobkyně v tomto řízení nedomáhá) a v rámci ní platebních služeb, kterými žalobkyně ve prospěch žalovaného plnila, koupě a pojištění spotřební elektroniky s měsíčními splátkami, se splatností cen plnění, z nichž žalobkyně poskytnutím ochrany, zařízení a cen plnění plnila, žalovaný však nesplácením sjednaných vyúčtování nikoliv a došlo k důvodnému odstoupení od smluv. Závazkový vztah ze zprostředkovaných služeb či plateb je konstruován v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami a má typově nejblíže k závazku z kupní smlouvy, když nárok na zaplacení kupní ceny je postoupen z původního věřitele na žalobkyni (§ [číslo] a násl. tamtéž). [příjmení] plnění nastala dílem formou obdobnou poukázce ve smyslu § 1939 a násl. tamtéž, když následně se poukazatel (žalobkyně) vyrovnává s poukazníkem (žalovaným) za úspěšně splněnou (elektronickou) poukázku. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Žalobě tak mohl soud plně vyhovět, s odkazem na § 1970 o. z. včetně úroku z prodlení, když počátek prodlení je stanoven korektně a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, a jelikož žalobu vypracovala a podala sama žalobkyně, i jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. [jméno] z přidané hodnoty se výslovně nedomáhala. Domáhala se i náhrady za předžalobní výzvu, jelikož však za byla odeslána na adresu odlišnou od adresy, kam do té doby zasílala vyúčtování a kterou nepochybně zjistila od žalovaného, neprokázala, že by předžalobní výzvu skutečně dodala do dispoziční sféry žalovaného. Pokud akceptovala v průběhu závazkového vztahu jinou zasílací adresu, nemá již bez dalšího volbu adresy jiné