20 C 59/2023-57 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], vydání rozsudku, kterým by bylo žalovanému uloženo vydat shora uvedený plynoměr, umístěný ve shora označeném bytě žalovaného, kdy po jeho montáži v roce 2022 dalším období žalobkyně od distributora plynu ke dni [datum] zjistila, že v odběrném místě byla ukončena dodávka zemního plynu v režimu dodavatele poslední instance (společností innogy [právnická osoba]) a nadále dochází k neoprávněnému odběru bez uzavřené smlouvy. V tomto případě má žalobce jako provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu, čehož lze technicky docílit jen demontáží měřicího zařízení. Žalovaný však přes opakované pokusy neumožnil distributorovi plynu ani žalobkyni provést v odběrném místě demontáž měřicího zařízení. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, když žalobkyni mohl soud plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, nevyjádřil se, ačkoliv soud obeslal obě známé adresy. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených listinných důkazů k následujícím závěrům. Protokolem o montáži měřidla ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětný plynoměr byl žalobkyní v předmětném odběrném místě instalován ve shora označeném bytě žalované (veřejně nepřístupně). Byly doloženy fotografie původního i nově instalovaného plynoměru a domovního vchodu na č. l. 18 až 23. Byla doložena žádost o přerušení dodávky plynu v předmětném odběrném místě ze dne [datum] (č. l. 32) od distributora plynu innogy [právnická osoba] Byla doložena výzva žalovanému ke zpřístupnění objektu za účelem demontáže plynoměru na jeho korespondenční adresu i bydliště z [datum] a [datum], dále [datum]. Byl doložen protokol o neúspěšném pokusu o demontáž dne [datum] (č. l. 35) – který byl připraven, ale nebyl realizován a podepsán. Emailovou komunikací č. l. 37 až 42 byla doložena komunikace se žalovaným ohledně závazku z neoprávněného odběru plynu, před pokusem o demontáž plynoměru, žalovaný z adresy [email] sdělil stav a číslo plynoměru, usiloval o pokračování v odběru. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 43 a 44) vypracování i zaslání (č. l. 45 a 46) kvalifikované předžalobní výzvy ze dne [datum] ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného s obsahem požadavku na dohodu termínu demontáže, opět na obě známé adresy. 4. Po právní stránce soud nárok posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně má vůči žalované právo na vydání měřicího zařízení, které je jejím vlastnictvím, a je umístěno v odběrném místě, zřízeném se žalovaným coby odběratelem. Vlastnické právo k danému bytu nebylo prokazováno, než konstatováním, že katastr nemovitostí je veřejně přístupný, soud se tak o něm musel přesvědčit sám (č. l. 50). Žalobce byl požádán obchodníkem s plynem, aby ukončil, příp. přerušil dodávku plynu do odběrného místa podle § 119 a 120 odst. 1 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem. Jelikož nebylo možno ukončení nebo přerušení dodávky dosáhnout bez demontáže měřicího zařízení (což je u společného rozvodu v bytovém domě s měřidlem ve stoupačce běžné), byl žalovaný opakovaně vyzýván, aby umožnil žalobkyni přístup k měřicímu zařízení a jeho demontáži, přičemž tuto povinnost ukládá žalovanému § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona v platném znění („ Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.“). Nejpozději od [datum] je odběr plynu a distribuce plynu do odběrného místa kvalifikován jako neoprávněný podle § 74 odst. 1, písm. a), b) a podle § 74 odst. 3 písm. a), d) tamtéž. Žalovaný by si měl zavčasu uvědomit, že neoprávněný odběr může zakládat odpovědnost za přestupek a v případě dosažení výše škody částkou 10 000 Kč i úmyslný přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. V tomto případě má žalobkyně právo podle § 59 odst. 1 písm. j), bod 6. tamtéž na omezení nebo přerušení distribuce plynu, čehož lze dosáhnout technicky pouze demontáží měřícího zařízení. Břemeno tvrzení a dokazování případné existence smlouvy o sdružené dodávce zemního plynu spotřebiteli v daném odběrném místě tížilo procesně pasivního žalovaného. 5. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník věci může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Z výše odkazovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě neoprávněné distribuce, příp. odběru plynu vzniká odběrateli povinnost vydat měřicí zařízení na výzvu jeho vlastníka, kterým je v dané věci žalobkyně. Jelikož tak žalovaný neučinil, je podaná žaloba po právu a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Pokud žalovanému soud uložil povinnost zařízení vydat, přirozeně to neznamená, že by se měl o demontáž pokoušet sám, neboť jde o aktivní rozvod zemního plynu a hrozilo by závažné ohrožení života a zdraví osob v celém domě, ale měl by toliko umožnit demontáž pověřeným pracovníkem žalobce - zpřístupněním odběrného místa, aby ten demontáž mohl provést odborně. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 1 500 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl u výroku I dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť realizaci demontáže není důvod odkládat a to i ve vlastním zájmu žalovaného, který si zřejmě neuvědomuje, že kromě finančních následků (a omezené možnosti užívat byt) mu hrozí v případě neoprávněného odběru i následek trestněprávní. Ohledně nákladového výroku pak soud rozhodl dle věty druhé tamtéž, když suma nákladů řízení představuje nezanedbatelně vysokou částku. Je zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce žalovaného by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl šestiměsíční splátkový kalendář, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné vlastní argumenty.