24 C 2/2023-45 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 25. 10. 2022 domáhala částky 61 994,59 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících ze Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] uzavřené dne 5. 10. 2020 mezi žalovaným a žalobkyní. Na základě této smlouvy žalovaný celkem načerpal částku 60 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky. Celkem však na poskytnutý úvěr zaplatil pouze 4 098 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného. Dlužná částka 61 994,59 Kč sestává z jistiny ve výši 59 023,33 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 385,26 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvních pokut ve výši 2 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti a skutkový stav. Tvrzení žalobkyně, že uzavřela se žalovaným dne 5. 10. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] nebylo prokázáno, když předložená smlouva není opatřena podpisem žalovaného (viz smlouva [číslo]). Z listiny nazvané„ Dohledání informací o činnosti klienta“ soud nic nezjistil, neboť není zřejmé, kdo byl uživatelem telefonního čísla [tel. číslo]. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud nic podstatného nezjistil. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 21. 4. 2023 bylo zjištěno, že na účet žalovaného [číslo] byla dne 6. 10. 2020 připsána částka 50 000 Kč a dne 29. 10. 2020 částka 10 000 Kč z účtu žalobkyně (viz rovněž výpis čerpání, splátek a úhrad). Tvrzeními a důkazy žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného se soud nezabýval pro nadbytečnost, když dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena. Dopisem ze dne 29. 4. 2021 byla žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy, dopis byl podán na poště dne 30. 4. 2021 (viz dopis ze dne 29. 4. 2021 a podací arch ze dne 30. 4. 2021). Dopisem ze dne 20. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek před podáním žaloby do sedmi dnů prostřednictvím advokáta žalobkyně, dopis byl podán na poště dne 21. 5. 2021 (viz dopis ze dne 20. 5. 2021 a podací arch ze dne 21. 5. 2021). Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2991 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o bezdůvodném obohacení, když bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného celkem částku 60 000 Kč. Tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru, včetně ujednání o smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a nákladech na vymáhání nebylo prokázáno, a soud byl v tomto směru připraven při jednání žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a proto soud žalobě vyhověl pouze do částky 55 902 Kč (= jistina ve výši 60 000 Kč – úhrada žalovaného ve výši 4 098 Kč). Z přiznané částky má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 obč. zák. právo na úrok z prodlení od 14. 5. 2021, tedy od uplynutí čtrnáctidenní lhůty stanovené žalobkyní k zaplacení dluhu ve výzvě ze dne 29. 4. 2021, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ostatní uplatněné nároky soud zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 619,62 Kč, přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 480 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 994,59 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 640 Kč ve výši 2 444,40 Kč.