24 C 32/2023-58 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 24. 2. 2023, nahrazení projevu vůle žalovaného k přijetí závazku uvedeného ve výroku I. shora s ohledem na jeho závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 8. 7. 2020. Po zhotovení stavby a její úřední kolaudaci žalobkyně žalovaného vyzývala k plnění dle smlouvy, ten však smlouvu ve lhůtě k tomu stanovené nepodepsal, nereagoval ani na předžalobní výzvu. Žalobkyně dodala tři stejnopisy geometrického plánu [číslo] aby se staly součástí výroku rozsudku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. [příjmení] [příjmení] moc ev. č.: PM/II-084 [číslo] ze dne 15. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně zmocnila k právním jednáním a jiným úkonům v procesu výstavby zařízení distribuční soustavy elektrické energie [právnická osoba] [obec] – [právnická osoba], [IČO]. [příjmení] [příjmení] moci ev. č.: PM [číslo] ze dne 4. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně zmocnila k právním jednáním a jiným úkonům v procesu výstavby zařízení distribuční soustavy elektrické energie [právnická osoba] s. r. o., [IČO]. Z Čestného prohlášení – protokol o neúspěšném projednání věcného břemene – služebnosti a obálek s podacími čísly vyplývá, že ve dnech 18. 1. 2022, 31. 1. 2022, 4. 2. 2022 byly žalovanému odeslány smlouvy o zřízení věcného břemene, žalovaný si však zásilky nevyzvedl. Z Informace o pozemku ze dne 24. 2. 2023 vyplývá, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. st. 171 o výměře 198 m2, jehož součástí je stavba, budova s [adresa], rodinný dům, v obci [obec], k. ú. [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví]. Ze Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby č.: IV [číslo] VB/13 název stavby: TP- [obec], [ulice] NN ze dne 8. 7. 2020 vyplývá, že žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu, podle níž se zavázaly uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona, přičemž obsahem věcného břemene mělo být právo žalobkyně jako budoucí oprávněné umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy na dotčené nemovitosti, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci a povinnost žalovaného výkon těchto práv strpět. Ze smlouvy o smlouvě budoucí dále vyplývá, že konkrétně mělo jít o 1 ks přípojkové skříně SS100/146, která měla být umístěna podle situačního plánku, který tvořil přílohu [číslo] smlouvy. Žalovaný se zavázal vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy žalobkyně, která měla být zaslána do 6 měsíců od kolaudace zařízení. Rozhodnutím Městského úřadu v Duchcově č. j. MD/10896/2021 ze dne 20. 9. 2021 bylo prokázáno, že stavba žalobkyně („ TP – [obec], [ulice] NN IV [číslo]“) byla zkolaudována. Z Geometrického plánu [číslo] ze dne 10. 12. 2021 vyplývá konkrétní umístění přípojkové skříně na pozemku žalovaného. Z Návrhu Smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti č. IV [číslo] vyplývá, že žalobkyně navrhuje žalovanému uzavření smlouvy v souladu s obsahem závazku sjednaného ve smlouvě o smlouvě budoucí, přílohou návrhu je Geometrický plán [číslo] ze dne 10. 12. 2021. Dopisem ze dne 6. 5. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene před podáním žaloby, dopis byl podán na poště dne 7. 2. 2022 (viz podací arch). 4. Podle § 1785 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o. z. dále platí, že zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1 o. z. platí, že nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle § 25 odst. 4 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, platí, že provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu (…). 5. Právně soud věc posoudil podle citovaných zákonných ustanovení občanského zákoníku a energetického zákona a podle ustálené judikatury (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1168/2010, podle něhož„ rozsudek ukládající povinnost uzavřít smlouvu, popř. učinit jiný právní úkon, nahrazuje projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy či učinění právního úkonu, je v souladu s ustanovením § 161 odst. 3 o. s. ř. i ustálenou soudní praxí“). Žalobkyně prokázala, že se žalovaný zavázal k budoucímu sjednání práva věcného břemene k umístění přípojkové skříně nízkého napětí na jeho pozemku, součástí smlouvy byl orientační plánek se zákresem budoucího věcného břemene. Následně žalobkyně přípojkovou skříň vybudovala a řádně zkolaudovala, a poté žalovaného v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí vyzvala k uzavření vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene, přičemž součástí smlouvy byl i geometrický plán s konkrétním umístěním přípojkové skříně na pozemku žalovaného. Žalovaný na výzvu k uzavření smlouvy nereagoval. V souladu s ust. § 161 odst. 3 o. s. ř. tedy soud žalobě vyhověl a nahradil výrokem I. rozsudku projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Součástí výroku rozsudku je geometrický plán, předložený žalobkyní ve třech stejnopisech s ověřením oprávněného zeměměřičského inženýra. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.