24 C 87/2023-59 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 2. 2023 domáhala částky 15 464,99 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], přičemž za období od 21. 8. 2019 do 2. 9. 2019 byla žalované vyúčtována částka 750 Kč, a za období od 3. 9. 2019 do 14. 12. 2019 byla žalované vyúčtována částka 2 277,81 Kč, které žalovaná neuhradila. Do shora uvedeného odběrného místa byl žalované právní předchůdkyní žalobkyně dodáván i plyn, a to na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 19. 8. 2019. Za období od 9. 9. 2019 do 30. 12. 2019 byla žalované vystavena faktura na částku 12 437,18 Kč, kterou žalovaná rovněž neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud vyzval žalobkyni a žalovanou k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu k navrženému postupu nevyjádřila. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] v níž se společnost [právnická osoba] zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala odebrat sjednané množství elektřiny a uhradit za dodávku elektřiny dohodnutou platbu a regulovanou cenu za distribuci elektřiny (viz smlouva [číslo]). Fakturou [číslo] byla žalované za dodávku elektřiny v období 21. 8. 2019 do 2. 9. 2019 vyúčtována částka 750 Kč s datem splatnosti 27. 9. 2019 (viz faktura [číslo]). Fakturou [číslo] byla žalované za dodávku elektřiny v období 3. 9. 2019 do 14. 12. 2019 vyúčtována částka 2 277,81 Kč s datem splatnosti 20. 1. 2020 (viz faktura [číslo]). Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 19. 8. 2019 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, v níž se společnost [právnická osoba] zavázala dodávat žalované plyn do shora uvedeného odběrného místa, a žalovaná se zavázal odebrat dodaný plyn a uhradit za dodávku plynu a za distribuční služby dohodnutou cenu (viz smlouva ze dne 19. 8. 2019). Fakturou [číslo] byla žalované za dodávku plynu v období 9. 9. 2019 do 30. 12. 2019 vyúčtována částka 12 437,18 Kč s datem splatnosti 22. 1. 2020 (viz faktura [číslo]). Dopisem ze dne 22. 7. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba] žalobkyni. Dopisem ze dne 22. 7. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do sedmi dnů od doručení výzvy, dopis byl podán na poště dne 22. 7. 2022 (viz dopis ze dne 22. 7. 2022 a podací lístek z téhož dne). Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 62 odst. 2 téhož zákona je zákazník povinen: a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení, i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 50 odst. 2 a § 62 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy na dodávku plynu a elektřiny, žalované byly plyn i elektřina dodávány, avšak žalovaná za to nezaplatila. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni a žalované to bylo písemně oznámeno. Proto soud žalobě vyhověl. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitých pohledávek, má žalobkyně rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení vždy počínaje dnem následujícím po splatnosti faktur, kterými byla žalované vyúčtována cena odebraného plynu a elektřiny, do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 464,99 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.