27 C 121/2022-68 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 18. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 73 708,83 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalované vůči žalobkyni vzniklý nezaplacením cen za dodávky elektřiny a plynu do odběrných míst [číslo] na adrese [adresa], v období od 17. 9. 2020 do 18. 3. 2021 (20 837,95 Kč + 15 924,12 Kč) a [číslo] na stejné adrese v období od 25. 9. 2020 do 22. 3. 2021 (34 930,47 Kč + 148,79 Kč) a nezaplacením poplatků za odpojení (907,50 Kč) a za upomínky (4 x 240 Kč). Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolané účastnice řízení nedostavily. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná si objednala u žalobkyně dodávky elektřiny do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa] [číslo] na stejné adrese. Žalobkyně do uvedených míst dodávala elektřinu v době od 17. 9. 2020 do 18. 3. 2021 a plyn v době od 25. 9. 2020 do 22. 3. 2021. Ceny odebrané elektřiny ve výši 36 762,07 Kč a odebraného plynu ve výši 35 079,26 Kč, které jí žalobkyně vyúčtovala fakturami [číslo] splatnou dne 27. 10. 2020 (20 837,95 Kč), [číslo] splatnou dne 25. 3. 2021 (34 930,47 Kč), [číslo] splatnou dne 7. 4. 2021 (15 924,12 Kč) a [číslo] splatnou dne 13. 4. 2021 (148,79 Kč), žalovaná nezaplatila ani po upomenutí. Fakturou [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč se splatností do 22. 3. 2021. Upomínkami žalobkyně byly žalované vyúčtovány čtyři poplatky za upomínky ve výši 240 Kč (4 x 240 Kč = 960 Kč). Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající se nezaplacené kupní ceny elektřiny a plynu důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byly uzavřeny kupní smlouvy, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (elektřinu a plyn), ale žalovaná své povinnosti zaplatit kupní ceny nedostála. Proto soud žalobě v této části jako důvodně podané vyhověl a uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni 71 841,33 Kč. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžitých dluhů, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dluhu podle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dny následujícími po splatnosti faktur, kterými byly žalované vyúčtovány ceny elektřiny a plynu, do zaplacení. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky 1 867,50 Kč s příslušenstvím představující součet nezaplaceného poplatku za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, které iniciovala žalobkyně (907,50 Kč), a nezaplacených poplatků za upomínky (4 x 240 Kč). Uvedené poplatky nebyly účastníky sjednány ve smlouvách o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu. Pokud je povinnost žalované k jejich zaplacení zakotvena ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny či plynu, pak takový způsob„ sjednání“ poplatků soud považuje v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný. Proto soud žalobu v části týkající se zaplacení částky 1 867,50 Kč s příslušenstvím výrokem II. rozsudku zamítl. K poplatku za odpojení soud pouze na okraj dodává, že zákazníci žalobkyně nejsou vázáni ujednáními mezi žalobkyní a distributorem elektřiny. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 949 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 16 240 Kč (4 x 4 060 Kč) přiznanou dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., čtyři režijní paušály po 300 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, podání žaloby a účast u jednání soudu) přiznané dle 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu za promeškaný čas ve výši 800 Kč přiznanou dle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za čas strávený cestou k jednání a zpět), jízdné ve výši 1 808,76 Kč za cestu k jednání z [obec] do [obec] a zpět (252 km) osobním automobilem se spotřebou pro kombinovaný provoz 4,8 litrů benzínu (95 oktanů) na 100 km jízdy přiznané dle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (výpočet jízdného byl proveden dle ustanovení § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a § 1 a § 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 4 210,24 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.