117 C 14/2023-49 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky a příslušenství s tím, že je výlučným vlastníkem budovy [adresa], v ulici [ulice] v [obec] a žalovaná v ní užívala, na základě Smlouvy o nájmu bytu ze dne 14. 7. 2022 uzavřené mezi stranami, bytovou jednotku [číslo] v 4. nadzemním podlaží o velikosti 1+1 s příslušenstvím v době od 6. 6. 2022 do 30. 11. 2022. Žalovaná dluží žalobci nájemné a poplatky spojené s užíváním bytu za měsíce červenec-listopad 2022 celkem 44 600 Kč, přičemž je v prodlení s těmito platbami vždy od 26. dne měsíce, na který se tyto platby vztahují. 2. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila, k nařízenému jednání, ač řádně a včas obeslána, se bez předchozí omluvy nedostavila, žalobce svou nepřítomnost řádně omluvil. Soud proto aplikoval ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí, smlouvou o nájmu bytu, evidenčním listem nájemníka, přehledem dluhů a výzvou k úhradě a po posouzení učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná byla na základě nájemní smlouvy v období od 6. 6. 2022 do 30. 11. 2022 nájemkyní bytové jednotky [číslo] v 4. nadzemním podlaží o velikosti 1+1 s příslušenstvím v budově [adresa], v ulici [ulice] v [obec], zapsané u Katastrálního úřadu Ústeckého kraje, Katastrální pracoviště v [obec] na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], jehož vlastníkem a pronajímatelem je žalobce. Z evidenčního listu nájemníka je zřejmé, že nájemné, včetně služeb spojených s užíváním bytu, bylo v žalovaném období stanoveno ve výši 8 920 Kč měsíčně (7 020 Kč nájemné a 1 900 Kč zálohy na služby spojené s užíváním bytu). Z výpisu účtu nájemníka byl zjištěn nedoplatek za období červenec-listopad 2022 celkem ve výši 44 600 Kč. Žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky vyzval a to dne 1. 6. 2023. 4. Právní posouzení vychází z ustanovení § 2246 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 5. Po provedeném dokazování a právním posouzení dospěl soud k závěru, že jsou dány předpoklady pro uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci dlužnou částku za nárokované období, když vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které předložil. Naopak ze strany žalované nebyl předložen žádný důkaz o úhradě nájmu a záloh za služby spojené s nájmem bytu. 6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne splatnosti dlužného nájemného a nedoplatku ve vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a zajišťovaných žalobcem. 7. Důsledně tomu soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl. 8. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 9. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 830 Kč, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 230 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem 9 600 Kč, z toho odměna advokáta dle vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši 8 700 Kč (za 3 úkony právní služby po 2 900 Kč) a 3 režijní paušály ve výši 900 Kč. 10. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.