12 C 11/2024 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , číslo úvěru , Anonymizováno, , kterou s předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřel dne , datum, . Žalovanému byl na základě smlouvy poskytnut úvěr ve výši , částka, , jenž se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, měsíčně spolu s úrokem ve výši 10,49 % p. a., počínaje březnem 2020. Žalovaný své povinnosti neplnil a předchůdce žalobkyně prohlásil v souladu se smluvním ujednáním úvěr za splatný ke dni , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, žalovaný však neuhradil ničeho.2. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o prodeji a koupi obchodního závodu, kterou dne , datum, uzavřela , právnická osoba, . v likvidaci s žalobkyní. Na základě této nabyla žalobkyně k datu , datum, vše, co k převáděnému závodu podle kupní smlouvy patří.3. Mezinárodní příslušnost soud posoudil dle čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, 32012R1215 (Brusel I bis).4. Soud nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalobkyně s omluvou a žalovaný bez omluvy nedostavili. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru (akceptovaného návrhu dopisem ze dne , datum, ) soud uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným soud zjistil, že jejím obsahem je závazek , právnická osoba, . poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 20. dni v měsíci. , právnická osoba, . se zavázala poskytnuté peněžní prostředky převést na bankovní účet žalovaného. Mezi účastníky byla dohodnuta úroková sazba 10,49 % ročně. V čl. IX odst. 1 a 2 bylo stanoveno právo žalobkyně požadovat po žalovaném okamžité uhrazení úvěru v případě jeho prodlení se splátkami po dobu delší než 30 dnů a přes výzvu tento dluh neuhradí.6. Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu. Ke dni , datum, celková dlužná částka činila , částka, s tím, že je souběžně úročena jak sazbou řádného úroku, tak i sazbou úroku z prodlení. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a dále byl vyzván výzvou k zaplacení dne , datum, .7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, s úrokem z úvěru ve výši 10,49 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, úrok z úvěru a pojištění splácet v pravidelných měsíčních splátkách, čemuž však nedostál. Protože žalovaný podmínku pravidelného splácení úvěru porušoval, prohlásila žalobkyně (předchůdce žalobkyně) celou pohledávku vůči žalovanému za splatnou a vyzvala jej, aby dlužnou částku ve stanovené lhůtě zaplatil, což žalovaný neučinil, ač k tomu byl opakovaně vyzýván. Smlouvou o prodeji a koupi závodu přešly práva a povinnosti z předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . na žalobkyni dle § 2175 an., čímž je dána její aktivní legitimace.8. Podle ustanovení § 2395 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle ustanovení § 2399 odst. 2 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.11. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.12. Podle § 1970 o. z. je-li dlužník v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Soud věc právně posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně (její předchůdce) splnila svou povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vracet, platit úroky ve sjednaných splátkách nedostál. Proto soud žalobě vyhověl14. Žalobkyně má nárok též na zaplacení úroku z úvěru ve sjednané sazbě až do úplného zaplacení poskytnutých finančních prostředků, a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni též sjednaný roční úrok z úvěru z jistiny dluhu.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.