12 C 252/2024-35 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr , částka, . Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, . Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, prohlásila celý dluh žalovaného za splatný.Soud ve věci rozhodl podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Souhlas žalobkyně byl součástí samotného návrhu a žalovaný se k výzvě doručené mu spolu s žalobou dne , datum, nevyjádřil.Z provedených listinných důkazů soud uzavřel toliko, že žalobkyně dne , datum, vyhotovila návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, , podle které se měla zavázat poskytnout žalovanému částku , částka, v hotovosti. Smlouva je podepsána výlučně žalobkyní. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že na její účet bylo z účtu žalovaného připsána částka , částka, a dne , datum, byla na účet žalovaného odeslána platba ve výši , částka, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, výzva byla odeslána téhož dne. O zaplacení žalovaného dále upomínala výzvami ze dne , datum, a , datum, .Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují úvěr a podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, jelikož nedospěl k závěru, že došlo k uzavření smlouvy.Žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, neboť neprokázala, že to byl žalovaný, kdo smlouvu uvedeným způsobem podepsal. Z předložených výpisů z účtu o provedených platbách na účet žalovaného ve spojení s výpisem z účtu o potvrzující platbě z účtu žalovaného žalobkyně prokázala své tvrzení o tom, že peněžní prostředky v celkové výši , částka, byly poskytnuty dne , datum, žalovanému a soud žalobě tak vyhověl zcela v rozsahu jistiny z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Dohoda o splatnosti nebyla prokázána a k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván (prokazatelně) teprve výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , která byla předána k přepravě dne , datum, a soud tak žalobkyni přiznal žalobou požadovaný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvody k stanovení lhůty delší.Přiznanou náhradu nákladů řízení soud uložil uhradit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, když žalobkyně byla v řízení právně zastoupena.