19 C 201/2024-45 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 15. 2. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 32 240,98 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávkách elektřiny ze dne 3. 5. 2021 na základě, které byla žalované žalobkyní dodávána elektřina do odběrného místa , adresa, pro potřeby domácnosti. Žalovaná měla za dodávku elektřiny v období od 20. 5. 2021 do 16. 5. 2022 uhradit žalobkyni částku ve výši 10 762,45 Kč. Žalovaná však uhradila pouze částku ve výši 540 Kč. Dále měla za dodávku elektřiny v období od 17. 5. 2022 do 15. 9. 2022 uhradit žalobkyni částku ve výši 743,01 Kč. Stejně tak měla žalobkyni uhradit poplatky za upomínky a poplatek za odpojení elektřiny v odběrném místě. Dále byla mezi účastníky uzavřena smlouva o sdružených službách dodávkách plynu ze dne 3. 5. 2021 na základě, které byl žalované žalobkyní dodáván plyn do odběrného místa , adresa, pro potřeby domácnosti. Žalovaná měla za dodávku plynu v období od 17. 9. 2021 do 1. 9. 2022 uhradit žalobkyni částku ve výši 19 485,92 Kč. Dále měla za dodávku plynu v období od 2. 9. 2022 do 19. 9. 2022 uhradit žalobkyni částku ve výši 162,10 Kč. Stejně tak měla žalobkyni uhradit poplatky za upomínky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu na dodávku elektřiny dne 3. 5. 2021, pro odběrné místo , adresa, . Za realizovaný odběr elektřiny v období od 20. 5. 2021 do 16. 5. 2022 byla žalované žalobkyní vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 19. 5. 2022 se splatností dne 2. 6. 2022 ve výši 10 762,45 Kč. Na tuto fakturu žalovaná uhradila částku ve výši 540 Kč. Za realizovaný odběr elektřiny v období od 17. 5. 2022 do 15. 9. 2022 byla žalované žalobkyní vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 4. 10. 2022 se splatností dne 18. 10. 2022 ve výši 743,01 Kč. Dne 29. 9. 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč, a to vyúčtováním č. , hodnota, se splatností dne 13. 10. 2022. Stejně tak žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za upomínku ve výši 240 Kč. Žalovaná dále uzavřela s žalobkyní smlouvu na dodávku plynu dne 3. 5. 2021, pro odběrné místo , adresa, . Za realizovaný odběr plynu v období od 17. 9. 2021 do 1. 9. 2022 byla žalované žalobkyní vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 25. 9. 2022 se splatností dne 10. 10. 2022 ve výši 19 485,92 Kč. Za realizovaný odběr plynu v období od 2. 9. 2022 do 19. 9. 2022 byla žalované žalobkyní vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 20. 1. 2023 se splatností dne 3. 2. 2023 ve výši 162,10 Kč. Stejně tak žalobkyně vyúčtovala žalované 2x poplatek za upomínku vždy ve výši 240 Kč.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je, pokud jde o nezaplacenou kupní cenu elektřiny a plynu důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (elektřinu a plyn), ale žalovaná své povinnosti zaplatit kupní cenu zcela nedostála. Proto soud v tomto rozsahu žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 30 613,48 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceny elektřiny a plynu. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky v celkové výši 1 627,50 Kč. Částka představuje požadované poplatky za odpojení elektřiny v odběrném místě a za 3 odeslané upomínky. Poplatky nebyly účastníky sjednány v samotné smlouvě, ale povinnost žalované k jejich zaplacení i jejich výše jsou zakotveny ve , právnická osoba, podmínkách. Takovýto způsob sjednání poplatků soud považuje v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný, a proto žalobu v uvedené části včetně příslušných úroků z prodlení výrokem II. rozsudku zamítl.6. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, kterými byla žalované vyúčtována cena odebrané elektřiny a plynu, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části. Proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 290 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 1 500 Kč určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 378 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.