19 C 202/2024-28 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 23. 2. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 47 049 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce plynu ze dne 6. 1. 2022, na základě které byl žalované žalobkyní dodáván plyn do odběrného místa , adresa, pro potřeby domácnosti. Žalovaná měla za dodávku plynu v období od 25. 1. 2022 do 2. 4. 2023 uhradit žalobkyni cenu odebraného plynu.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu na dodávku plynu dne 6. 1. 2022 pro odběrné místo , adresa, . Za realizovaný odběr plynu v období od 25. 1. 2022 do 16. 1. 2023 byla žalované žalobkyní vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 20. 1. 2023 se splatností dne 6. 2. 2023 ve výši 27 631 Kč a za realizovaný odběr plynu v období od 17. 1. 2023 do 2. 4. 2023 byla žalované žalobkyní vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 20. 4. 2023 se splatností dne 9. 5. 2023 ve výši 48 049 Kč.Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (plyn), ale žalovaná své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostála. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 47 049 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceny plynu.Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti poslední faktury, kterou byla žalované vyúčtována cena odebraného plynu do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 882 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s předžalobní výzvou a podáním žaloby ve výši 200 Kč určenou dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.