19 C 35/2024-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 31. 10. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 267,99 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vůči žalobkyni vzniklý v důsledku nezaplacení ceny odebrané elektřiny, dodané právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) žalovanému do odběrného místa , adresa, v období od 16. 9. 2020 do 23. 6. 2021. Pohledávka za žalovaným byla dne 13. 10. 2017 postoupena žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný si u právní předchůdkyně žalobkyně objednal dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese , adresa, . Právní předchůdkyně žalobkyně do uvedeného místa elektrickou energii dodávala také v období od 16. 9. 2020 do 23. 6. 2021, ale žalovaný za elektřinu odebranou v uvedeném období v ceně 14 267,99 Kč nezaplatil. Cena odebrané elektřiny mu byla vyúčtována fakturou ze dne 27. 6. 2021 VS č. , hodnota, splatnou dne 12. 7. 2021. Pohledávka , právnická osoba, . za žalovaným byla dne 13. 10. 2017 postoupena žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, jde-li o kupní cenu odebrané elektřiny, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku ve výši 14 267,99 Kč odpovídající nezaplacené kupní ceně elektřiny.6. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována cena odebrané elektřiny, do zaplacení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta v celkové výši 900 Kč za dva učiněné úkony (přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., dva režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).9. , adresa, k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.